Dnes mi přišel etalon všech absintů, Edouard Pernod 1897. A to si zaslouží příběh.

V roce 1797 koupil Major Dubied od sester Henriodových ze švýcarského Couvetu recept na jejich místní lék na všechno - absint. Poznal v něm komerční potenciál a rozhodl se z léku udělat nový alkoholický nápoj. V té době si Dubiedovu dceru Emilii vzal Henri-Louis Pernod a společně se svým tchánem rozjeli první výrobu absintu na světě. Jejich pálenice měřila 8x4 metrů a produkce se počítala na jednotky litrů.

V roce 1805 se kvůli rostoucím daním a potřebě většího prostoru přesunuli do francouzského města Pontarlier, které od Couvetu leží sotva 25 km.

Henri-Louis Pernod měl dva syny. Mladšího Louise, kterého měl se svojí druhou ženou, Emile Dubiedovou, a staršího Edouarda z prvního manželství. Louis se s otcem přesunul do Pontalier, kde založili Pernod Fils (Pernod a synové). Denní produkce byla 16 litrů absintu. Popularita rostla a tak Louis rozšířil lihovar na 36.000 m² a denní produkce vzrostla na 400 litrů. V roce 1850, kdy zemřel otec Henri-Louis, měl lihovar 26 destilačních kotlů s denní produkcí 20.000 litrů.

Zpátky ke staršímu Eduardovi.

Ten zůstal v Couvetu a v roce 1827 založil lihovar nesoucí jeho jméno. S otcem uzavřel notářskou smlouvu, že Henri-Louis bude prodávat absint pouze ve Francii a francouzských koloniích, kdežto Edouard bude prodávat ve Švýcarsku a zbytku světa.

V roce 1888 prodává mladší Louis Pernod ochrannou známku Pernod Fils bratrům Veil-Picardovým a opouští business. Tím se z Edouardovy švýcarské větvě stává jediný přímý pokračovatel a zároveň tím došlo k zneplatnění původní dohody mezi otcem a synem.

V roce 1897 přesunuje Edouard Pernod, syn Edouarda Pernoda, hlavní výrobu z Couvetu do Pontalier a přesně z toho roku je moje láhev. Na ní je v pečeti na skle uvedeno již Couvet - Pontalier, ale etiketa je pořád původní Canton de Neuchatel (Suisse). Teprve v roce 1898 byla doplněna o proužek Maison a Pontarlier (Doubs). Ten přesun byl nejen strategický z důvodu expanze, ale také poměrně šťastně načasovaný. V roce 1910 byla ve Švýcarsku zakázána výroba a prodej absintu.

Spokojenost s přesunem do Francie netrvala dlouho. V roce 1915 zakázali výrobu i tam.

Ale to je už jiný příběh.

krása.... Už jsem na to zíral na FB
Dokáže tu chuť mistr zreplikovat v nějakém svém produktu?

Tohle nepůjde. Těch 120 let zrání v chuti vínovice a dokonalého anýzu, pelyňku a fenyklu ničím nenahradíš.

To vypadá na nejzachovalejší láhev prebanového Eduarda na světě.

_________________
- Moderní absinthe chutná moderně.

Chci.

_________________
Vlci maj každou chvíli pocit, že jim odzvonilo, že už nemaj proč nabírat dech…ale pak se srnky znovu rozeběhnou.

Omlouvám se, že vám kazím pondělí. Ale nemohl jsem si pomoct. Koupil jsem od Simona i tu druhou existující Edouard 1897 láhev. Teď jsou obě v Boršicích. Ta druhá má nejzachovalejší etiketu jakou jsem kdy u prebanů viděl. 120 roků byla zabalená v hadře a uložená ve sklepě.

Tak teď už ji jen znova zabalit do hadru a skovat do sklepa....jinak za pár let ta etiketa vybledne...

Jinak gratulace a závist...

Nezbývá než pogratulovat k hezkému nákupu . Doufám, že si pochutnáš a poreferuješ

Kdy že bude Martine další setkání u Vás?

_________________
- IN VINO VERITAS -
- OMNI ANIMA POST COITUM TRISTE EST -
- PATER INCERTUM EST -

Nádhera Nepokrytě závidim