maaca píše:
Trocha historie:
Phil Baker píše v knize Absinth:
Dramatik Maurice Maeterlinck o Verlainovi:
Na téměř vylidněném nádraží zastavil bruselský vlak. Ve vagonu třetí třídy se s velkým rachotem otevřelo okno a v rámu se zjevila tvář připomínající fauna, tvář starého básníka. "Dám si k tomu cukr!" vzkřikl. To bylo očividně jeho obvyklé pozdravení, když byl na cestách, jakýsi válečný pokřik nebo heslo, které značilo, že si k absintu dává cukr.
Jo, já bych toho Phila Bakera nejradši zaškrtil! Phil Baker píše v knize Absinth:
Dramatik Maurice Maeterlinck o Verlainovi:
Na téměř vylidněném nádraží zastavil bruselský vlak. Ve vagonu třetí třídy se s velkým rachotem otevřelo okno a v rámu se zjevila tvář připomínající fauna, tvář starého básníka. "Dám si k tomu cukr!" vzkřikl. To bylo očividně jeho obvyklé pozdravení, když byl na cestách, jakýsi válečný pokřik nebo heslo, které značilo, že si k absintu dává cukr.
V Některých pasážích to opravdu vypadá na sprostý opis, než na klasické čerpání z knih. Tento text je takřka slovo od slova převzán z knihy Absinthe - History in a Bottle od Barnabyho Conrada III. Vydání mého překladu je více než nutné! 
