To neberu, ze hys to odsuzoval. Vitam vecnou debatu, ovsem Přemyšl m jao se zabavit... Jasne nejjednodusi by bylo vlastni paleni, ale to jestli nekdy pujde ofiko??????
Do ty doby musim vydrzet

Hele dostal jsem a prosel nejaky tipy.......
Co jsem si z toho vzal - absinth ciste teoreticky, neni treba drevem nejak brutalne obarvovat...
Tudiz otazka jestli se nevyplati trocha dreva do demizonu
Pripadne vezmu-li absinth vypaleny na vinovici, jak moc mu pujde soudek po vinovici na proti- zabranim ztratam, ale objevi se mi to nejak na chuti? Newim jestli bych pouzival neco po vine,nebo max. Calvadosu, zbytek mi prijde jako brutalita.....
Zase znalci doporucuji 3/4 objemu sudu a vic, pripadne nasel sem celkem i par navodu na doladeni soudku......
A vzato kolem a kolem ty 2-3 5l soudoy bych asi unesl.....
Zni to jako pakarna, ale pocitam ze to bude nekde pres 20k

Otazka je jestli zamachrovat s blanchem, kde se barva projevi vic nez s verte.......

Zdravím, jsem sběratel whisky začátečník a abych nebyl OT, mám doma i Dubied a This is not Dubied od Žufánka. Tady v debatě se zmiňoval parafilm, který se používá v chemii ke skladování vzorků. Na jiném webu jsem četl názor člověka, který tvrdí, že parafilm není vhodný ke skladování destilátů protože prý není příliš trvanlivý (což by mi asi nevadilo protože nejsem lenoch a tak bych hrdla čas od času přebalil) ale prý obsahuje velké množství chemických látek, které se mohou například u whisky přes korkový špunt uvolnit do samotné lahve a znehodnotit obsah. Ale přijde mi to zvláštní, že by se z materiálu, který má sloužit k uchovávání chemických látek uvolňovaly nějaké další chemické látky. Může mi tu někdo fundovaně odpovědět, zdali parafilm k zapečetní destilátů použít či nikoliv? Voskovat hrdla lahví se mi opravdu nechce

Díky

Zdar, nevím, jestli jsem pro tebe dost fundovaný, ale Parafilm má ve specifikacích uvedeno "Resistant" jak vůči metanolu, tak vůči etanolu, takže nějakých jedovatých výluhů bych se nebál. Pokud máš láhev uzavřenou ještě korkem, bál bych se toho korku - vysokoprocentní alkohol s ním rozhodně nesmí přijít do styku, neb ho spolehlivě rozleptá, a z těch levnějších vyrobených z korkové drti a pojiva uvolní lahodné lepidýlko. Absinthe, stejně jako velkovoltážní whisky, rumy, giny a další destiláty, je tedy nutno skladovat nastojato, nikdy naležato jako víno, kde je vlhčení korku žádoucí.

Problém je ovšem v tom, že Parafilm tenká vrstva materiálu, a molekula etanolu je, potvora, mrňavá, takže budeš mít nějaký úbytek i na láhvi zalepené Parafilmem. Kdo chce, může přejít ke klasice - láhev uzavřít vrstvou parafínu, tedy vosku, pokud ví, že nějaká ta léta nebo desítky let nebude upíjet. Pokud se chystáte vytvořit nějakou tu "pre-ban" cache pro naše pravnoučátka, která přežijí klimatické změny a třetí světovou, doporučuji použít klasickou ampuli - tedy skleněný kontejner zatavený sklem, jehož vrchní část je nutno odříznout/urazit - v takové ampuli může chlast vydržet desítky až stovky let. Pokud znáte nějakého toho Tykače, Kellnera nebo Bakalu, nechte si to od nich uložit do protijaderného bunkru, jejich výstavba teď mezi společenskou smetánkou frčí.

Díky za odpověď. Asi tedy půjdu do toho parafilmu. Plánuju svoje lahve jako investici na 10-20 let. Jen jsi ještě nakousl něco zajímavého. Vím samozřejmě, že by se whisky a destiláty všeobecně měly skladovat ve stoje ale někde jsem zase četl, že je dobré whisky jednou za čas obrátit, aby právě nedošlo k vysušení korku. Myslíte, že je to dobré, když tedy podle tebe se korek rychle rozkládá působením alkoholu? Jinak lahve s nekorkovým uzávěrem asi přebalím parafilmem protože si nedokážu představit, že by se přes takový uzávěr mohlo do whisky něco uvolnit.

Za me bych rozhodne doporucil, kousky dreva do demizonu, urychlis tim starnuti. Driv se daly sehnat na cocktailian.de ale ti uz skoncili a ted se toho nemuzu dopatrat. Jinak se stareni meze nekladou a daji se sehnat zajimave kousky. Nebo muzes obehnout primo palirny a sehnat si nejaky ten dvousetlitrovej kousek

Gesendet von meinem SM-N960F mit Tapatalk

Jak nasype kousky dřeva do demižonu stárnutí se tím rozhodně neurychlí. Jen se obsah nějak ochutí a zabarví. Jak to bude k užitku nebo ke škodě nedokážu posoudit. Osobně jsem se tím nikdy nezabýval.
Jen jsem kdysi pár vzorků ze svého okolí ochutnal a bylo to strašné. Ale bylo to vesměs od takových domácích patlalů kde nešlo, aspoň si myslím, o nějaké zušlechtění, ale spíš o zakrytí vad původní lihoviny.
*
Nechci doporučovat, nedělá na mě ten spolek dobrý dojem, ale kdyby někdo chtěl tak může např. koupit třeba tady:
https://www.alkoholesence.cz/alkoesence ... bove-drevo

_________________
A. Lincoln: Kdybych měl 8 hodin na pokácení stromu, 6 bych strávil broušením
sekyry.

Dřevěné odštěpky, dřevěné spirály nebo části barelů (staves) se do destilátu skutečně někdy dávají ve snaze urychlit procesy, které v destilátu při kontaktu se dřevem probíhají. Chtěl jsem na to kdysi založit samostatné vlákno, ale ostatní to odbyli s tím, že "není co řešit", ačkoliv v tom zjevně kdekdo tápe.

Dřevo (nejčastěji dubové) používané v barelech se podrobuje dvěma úpravám - "toasting" - zahřátí, při kterém se rozbijí delší molekuly jako ceulóza, ligniny na jednodušší cukry a aromatické látky, které pak propůjčují destilátu typickou "barelovou chuť" (butterschotch, caramel, vanilla notes) a "charring" - brutální spálení vrstvy dřeva na uhel, který funguje jako filtr z aktivního dřevěného uhlí a pomáhá z destilátu odstraňovat nežádoucí alkoholy způsobující pachutě a kocovinu, případně je přeměňuje na estery, které dodávají chuťovou komplexitu a jsou žádoucí. V neposlední řadě se kontaktem se dřevem uvolňují hořké taniny (látky obsažené rovněž v čaji), které dodávají charakteristicou hnědou barvu a hořkou, svíravou chuť.

Přidáním dřeva ve formě destiček, spirálek nebo odšťepků se zrání (maturation) urychluje proto, že je jejich dřevo v kontaktu s destilátem větší plochou, a proto některé změny probíhají rychleji (některé se ale urychlit nedají). Další, co podstatně ovlivňuje zrání alkoholu je teplota (v tropech zraje asi dvakrát rychleji), okolní vlhkost, nadmořská výška, atd.

Zkrátka a dobře, je to velká věda, všem procesům, které při zrání probíhají, se úplně ještě nerozumí, ale objevují se snahy prostředky moderní chemie zrání zkrátit tak, aby byl výsledek pro konzumenta nerozeznatelný, ale výrobce aby si mohl rychlým chrlením stařených destilátů řádně namastit kapsy. Jednou takovou firmou je palírna "Lost spirits", která svými produkty vzbudila značnou kontroverzi (někdo je velebí, jiný označuje za nepitelné. Mě se do ruky vzorek ještě nedostal).

Jinak výroba některých typů alkoholu je přísně regulovaná, například u kategorie "straight bourbon" můžete na nějaké odštěpky dřeva nebo doslazování zapomenout, naproti tomu třeba rum snese všechno. "Compass Box Whiskey" měli svého času problém, když při staření strkali do sudů "staves" z jiných sudů, bylo to označeno jako nepovolené aditivum, a utrum. Rozhodně tedy tyto metody nejsou výsadou "domácích patlalů", naopak, uchylují se k nim velkovýrobci, kteří potřebují za každou cenu stlačit náklady, urychlit prodeje a zvednout marže. Je to zápas ve volném stylu - co není výslovně zakázáno, na to dřív nebo později narazíte. Palírna Jack Daniels například své destiláty prolévá příkopem naplněným dřevěným uhlím ve snaze odfiltrovat před začátkem zrání co nejvíce nežádoucích kogenerů - proto se také jejich produkt jmenuje "Tenessee whisky", protože kategorie "straight bourbon" takové postupy nepřipouští.

Napsal si to pěkně, ale že tyto postupy vedou k zestaření neuvěřím.
Je to jen o dochucení a zabarvení. A že to dělají i velcí výrobci není žádný relevantní argument. Někteří třeba barví, přibarvují, karamelem. To je něco podobného.

_________________
A. Lincoln: Kdybych měl 8 hodin na pokácení stromu, 6 bych strávil broušením
sekyry.

Hoši porada aneb víc hlav víc ví

Hraju si z myšlenkou, že nechám samo něco dětem, případně vnoučatům a teď k samotné myšlence..... Všichni už jsme nějak dospěli do bodu, že větší množství absintu pohromadě - je lepší na stáření.... Takže ideálně nějaká 2-3 litrovka, případně demižon 3-5l..... pro příklad.......

Každopádně jak na to, respektive - pomůže třeba něčemu když k tomu nechám prázdné lahve s tím - že je možno za xxx let stočit z velké do malých "origo" lahví, korek+vosk a prodat s tím, že nový majitel si může stářit zase jak chce dál už svojí láhev?

Nebo je to jedno a "případný" bezobalový prodej (mimochodem momentálně velmi moderní) nevadí......?
Případně nechat, třeba u těhlech velkejcch balení - jednu origo malou láhev s obsahem - kvůli doložení pravosti - laborkou?

Všichni asi tušíte, že se snažím vymyslet nějaké pěkné rozumné "velkoobjemovější" skladování a zároveň tak, že to třeba potomci někdy vytáhnou jak Berger ze sklepa a to už je za to pěknej mejdan nicméně řeším to praktické provedení.......
Takže co Vy na to?