Dneska jsem si do lednice sáhl pro Švédské pale ale, konkrétně Oppigårds Amarillo (5,9%). Nechal jsem si ho doporučit prodavačem, původně jsem šel pro polské nakouřené ale z dubu, ale už nebylo ani prý zas dlouho nebude, takže to skočilo nákupem Oppigårds Amarillo na doporučení.
Musím říct, že je to zatím nejlepší z asi 3 švédských piv tohoto typu, které jsem ochutnal. Voní krásně po ovoci, až se mě přítelkyně ptala, jestli je to nějaké dochucované pivo, takže je osvěžující, pěna nic moc, ale chuť výborná, je to pivo vonící sladce, chutnající hořce, přitom je jemné.
Další lahev co jsem si odnesl a vypil už minulý týden, byla lahev světlého ležáku Pašerák, 13° z pivovaru Belveder Železná Ruda. Mělo to být pivo medové, ale nejdříve jsem med necítil vůbec, později jsem zaznamenal jen poněkud sladší ohon. Víc k němu ani nemám co napsat, protože si ho jednak už dobře nepamatuju a druhák mě ničím příliš neoslovilo, snad až na dobrý říz i hořkost, což jsem u českého piva už dlouho nezaznamenal. Tak nějak dobrý průměr. To, že se dá koupit jen v plastu celkový dojem snižuje.
Toho Švéda si ale ještě koupím.
|