Prakticky se vším co jsi napsal, se dá souhlasit. Co se týká diskuse nad přenášenou šířkou pásma u zesilovačů, tak diskuse je vedená donekonečna o tom, co je a není potřeba. Určitě nejsem hájendista, takže pro mě platí určité fyzikální limity, vyplývající z fyziologie (nejen) lidského ucha. Co mohu potvrdit, je slyšet, když zesilovač končí na 30kHz (-3dB) a nebo na 150kHz (-3dB). Zvuk působí "jinak". Dá se to simulovat i na jednom kusu zesilovače, podle toho, jak ho zatluču. Samozřejmě to ale není o tom, že slyšíme do 150kHz, je to o tom, že do toho vstupuje několik jiných faktorů. Vzhledem k tomu, že nevládnu dozvukovkou a měřícím vybavením za miliony, tak můžu jen odhadovat proč, dokud to neuvidím odměřené, tak se můžu maximálně přiklánět k jedné nebo druhé teorii. Frekvence nad 20kHz jsou však zaznamenány i na některých nahrávkách, které se dají ve flacu sehnat. Kšeftují s tím mezi sebou hájenďáci. Na většině nahrávek, který mám doma já, se nic zajímavého dle spektráku (FFT) neděje někde od 18kHz. Ale je to i o tom, jakou hudbu a z jakých zdrojů skladuju...
Ještě se vrátím k tomu rozkmitání membrány na 100kHz. Ano, elektrodynamický reproduktor nerozkmitáš na 100kHz, ale lidi, kteří řeší na audiosystému přenos signálu o 100kHz, tak většinou mají peníze na měniče, které by případně byly ochotné, pracovat poměrně vysoko v řádu desítek kHz, možná i stovek (tuším že stařičký ARZ200 uměl jet do 80kHz). Otázkou pak spíš je, jestli to je přínosné v poslechu hudby. Takové vlastnosti mají elektrostatické reproduktory, které jsou asi vidět nejvíce z těch exotičtějších konstrukcí pohonu, a pak, jak jsi již zmínil, reproduktory na principu ionizace vzduchu, plasmové....
K té otázce přímo na mě, nevím, proč se mě ptáš, předpokládám, že jsem to někde zmínil, nicméně vědom si nejsem a příspěvky jsem zpětně nepročítal. Ale z toho, co jsi napsal, si myslím, že jsem tu asi psal něco o činiteli tlumení, neboli damping factoru (DF). Nevím, jestli jsem se tedy třeba jen špatně nevyjádřil, případně něco nezjednodušil za účelem snadnějšího pochopení, protože se tu do diskuse žádný odborník nezapojil, ale činitel tlumení je poměr odporu zátěže ku vnitřnímu odporu zařízení, v našem případě zesilovače. Správně bych měl mluvit o impedanci, nicméně zažitá pojmologie, krom toho, že je zlo, je taky železná košile
A jde o to, že čím vyšší ten činitel tlumení je, tím lépe zesilovač "uřídí" nízké frekvence v blízkosti rezonanční frekvence elektrodynamického měniče, což se týká prakticky všech hlubokotónových reproduktorů. Jde hlavně o dobu, kdy se reproduktor začne chovat vlastně jako zdroj proudu. Samozřejmě do toho ale vstupuje spousta dalších prvků. Za prvé, měření DF u zesilovačů není standardizovaný, tudíž se každý výrobce ohání jiným číslem a za druhé, připojením reprobeden s komplikovanou a často i ne zcela vhodně navrženou pasivní výhybkou udělá své. V dnešní době silné negativní zpětné vazby se DF používá poměrně často jako jeden z parametrů pro porovnání kvality zesilovače "bajvoko" či podle papíru. Co je zaručeně slyšet je třeba porovnání zesilovače s DF 50 se zesilovačem s DF 150. Pokud má zesilovač nízké DF, dělá si reproduktor na nízké frekvenci prakticky co chce a to zase souvisí i s parametry samotného reproduktoru, jako je Bl, Mms, Cms, Kms... Dá se o tom hodně najít v literatuře i na netu, včetně matematickýho modelu.
Jinak co se týká hájenďáků, řekl bych, že už dávno je přešly zesilovače ve třídě A. Ono totiž ty jejich íbraparáty s bednama za mega maj jednu vlastnost většinou společnou a to je poměrně nízká citlivost reproduktoru. Tudíž potřebují poměrně dost výkonu odevzdaného zesilovačem. A tam s Ačkem narážej na limity a to v některých případech i limity jističů
Takže se vymýšlej různý pseudoA třídy který se jako A chovaj jen občas a za určitých podmínek... no je to prostě napůl marketing a na půl hájend voodoo.
Nicméně audio je vděčným tématem pro flamewar, jak je vidět na mnoha českých i zahraničních fórech. Často se během let mění přístup veřejnosti k některým faktům nebo tezím. A inženýři a vývojáři stojí na obou stranách barikády, takže to není jen boj mezi "měřičema" a "hájendistama". Každý má argumenty pro svojí teorii, každýmu to hraje, každýmu jinak a každý má své přívržence. Mě osobně audio neživí, ba dokonce, ani v tom nějak nefrčím jako uživatel, reproduktory, gramofon i zesilovač mám ze 70.-80. a jsem spokojený, jdu svou cestou vysoké citlivosti, velkých ploch a nízkého výkonu
