S brumem žádný problém nebyl. I když zpočátku jsem ten zesilovač provozoval částečně jako "vrabčí hnízdo". Nešlo sehnat vhodné elektrolyty - tak chomáče paralelně pospojovaných. Byla to podobná vzácnost jako 4 Ω reproduktory. Ufff, už je to skoro 40 let.
*
Co se týká blbuvzdornosti, tak ta byla na vysoké úrovni. Co ten zesilovač zažil, kolik repráků v bednách "roztrhal"... A i nikomu, pro koho jsem ho stavil, se nepodařilo ho odvařit. Jen mně v té době mrzel velmi negativní a až výsměšný postoj k němu na stránkách AR apod.
*
Nicméně jak přešla doba mejdanů apod. a při zahradních pracích a sběrech ovoce se mi nechtělo ozvučovat široké okolí nebo tahat sloupy po sadu, jsem objevil tohle:
Boomblaster JVC RV-NB1. Na obrázku sice vypadá jako plážová hračka, ale váží skoro 10kg. Uvádět jeho technické údaje je o ničem..., to se musí slyšet. Ty basy!
Tak TW 120 & leží na půdě a sedá na ně prach....
Mám rád starší zařízení. Ale jinak, blbuvzdorný nebyl TW kvůli absenci ochran, ale prakticky ho zničit zase tak snadné nabylo, pokud to člověk postavil podle návodu a používal to s rozumem. Ty konce něco snesly... Ale už jsem měl v ruce TW, kde byly koncový tranzistory přidělaný na 30cm dlouhých drátech, takže to kmitalo jak blbý a tranzistory byly pořád mrkev...
Ty moje reproskříně zabírají hromadu místa, ženy je nesnáší, ale když si pustíš nějakej nářez, kde bubeník dube na šlapku jak o život, tak máš pocit, jako bys stál na koncertě v první řadě. Což je asi právě tím, že ta membrána je skoro stejně velká jako membrána kopáku 
