Podařilo se mi v pražském Warehouse1 sehnat poměrně kuriozní a podle mého názoru dnes již vzácný rum - Caroni Heavy Full Proof Rum 1994
Destilérie Caroni byla uzavřena roku 2002 poté, co se mástní vláda rozhodla, že zruší místní cukrovar. Ve skladu samozřejmě zbyla velká zásoba nejrůznějších druhů rumu, které se postupně dostaly na trh. Ve Warehouse tvrdili, že je to jejich poslední Caroni, a i v německých a britských e-shopech je často uvedeno "Zboží nedostupné". Caroni byla zajímavá v tom, že provozovala řadu různých destilačních přístrojů, a byla tak schopna produkovat odlišné typy rumů - od lehkých kubánského typu až po tento šílený masakr na druhém konci spektra.
Právě zkouším první sklenici, a je to dost rozdílný zážitek od většiny rumů, co jsem pil, zvláště od takových těch velesladkých modelů jako Diplomatico RE nebo Zacapa. Neředěné se to moc nedá, nejvíc to připomíná Aberlour a'bunadh, kterou jsem chutnal asi před půl rokem - tedy naprosto čistý alkoholová rána bez nějakých pachutí a nepříjemných vjemů, ale naprosto otupující silou chuťové buňky, takže znatelná je jen jakási hořkost po stranách jazyka, obvyklá rumová sladkost uprostřed téměř zcela schází.
Barva je temně oranžovo-hnědá, pokud je mi známo, nebyl použit karamel. Po osmnácti letech v tropech není divu - narozdíl od velké části rumů, které uvádějí údaje jako "23 years solera system" zrál tento údajně opravdu 18 let, ačkoliv byla použita metoda dvojího zrání (double maturation).
Nutno přidat vodu - dost velké množství vody, a nechat sklenku nějakou dobu dýchat. Překvapivě vůně je i po zředění méně výrazná než třeba u Pusser's nebo oblíbeného Appleton Estate 12, kde převažují perníkové, až sirnaté tóny. Ať čichám, jak čichám, připomíná mi to spíše nějaký druh starého, mořeného dřeva, a půdu s koženými křesly, nebo tak něco.
Základ chuti je pak strohý sladký tón, ale opravdu na pozadí jako hluboký bas, nicméně velmi rychle převládne ostrá, kořeněná chuť, která připomíná orientální koření, nějaký druh pepře s náznakem marcipánu a do toho masivní dřevěná hořkost taninů z dlouhého zrání, cosi na způsob silného čaje, a pak náznak mýdla.
Pokud bych to měl charakterizovat jedním slovem, pak by to bylo "strohost".
Nicméně si myslím, že pro každého, kdo si chce rozšířit paletu chuťových zážitků, které může rum poskytnout, je to rozhodně zajímavá zkušenost. Pokud narazíte na láhev, rozhodně doporučuji, záleží samozřejmě na ceně - moje stála sedmnáct stovek, což považuji vzhledem k okolnostem za skvělou cenu.
Naprosto zvláštní, až šílená chuť, ale zjevně poučný exkurz do oblasti autentických chutí.
