Zdravím,
měl bych dotaz ohledně vhodnosti různých druhů destilátů k archivaci. Mám na mysli samozřejmě kvalitní produkci. U absinthu, whisky, rumu a slivovice asi není pochyb, že při dobrém uskladnění časem na kvalitě neztrácí, spíše naopak.
Otázka je, jak je na tom třeba gin. Na http://deslik.blogspot.cz/2012/06/gin.htm jsem našel: Obecně nejsou lihoviny na bázi jalovce vhodné ke staření. Vadí jim světlo a oxidace. Rozkladem v lihu špatně rozpustných terpenů získá destilát pryskyřičnatou pachuť. Má s tím někdo praktické zkušenosti? Co třeba Martin Žufánek, podělí se o své znalosti a zkušenosti?
A také by mě zajímali i ostatní ovocné destiláty (meruňkovice, hruškovice, višňovice, calvados, atd..)
Předem díky
Ondřej

Za mě calvados určitě ano, XO produkce je klasika.

Višňovice ani nahodou, za pár let vyvoní (nezkoušel jsem voskovat), hruškovice a meruňka upadají pomaleji, ale taky IMHO nezrají do krásy.

Dřevěný sud předává své aroma, myslím ale, že se hodí tak možná k hrušce.

_________________
- IN VINO VERITAS -
- OMNI ANIMA POST COITUM TRISTE EST -
- PATER INCERTUM EST -

Zajímavá otázka a celkem mne zajímá, co na to zkušení palírníci. Je mi jasné, že to bude o tom, co, v čem a jak dlouho, případně, zda vůbec a také to bude věc názoru

Co vím pouze v tomto o ginu, tak stařený se nechává jen pár měsíců.

Calvados, sherry atd. mají o poznání širší věkový rozptyl a tak dále a tak dále. Hromada pálenek leží, aby se chuť hezky zaoblila. Dřevo je hold dřevo a sláva sudům a jejím výsledkům .

_________________
Vlci maj každou chvíli pocit, že jim odzvonilo, že už nemaj proč nabírat dech…ale pak se srnky znovu rozeběhnou.

Dobrý dotaz.

Gin není moc vhodný na archivaci. Jeho kouzlo je v čerstvých aromatech. Spousta z obsažených olejů je křehká a prchlavá a tak není nač čekat. Gin je také jeden z mála destilátů, který se může krásně pít pár dnů po destilaci.

Z ovocných destilátů je na tom nejlíp slivovice. Proto celé generace našich dědů a otců vždy archivovaly pouze slivovici. Hruškovice a meruňkovice ztrácí aroma a nejlíp si je člověk vychutná tak do 5 let od vypálení. Pil jsem 15letou hruškovici a vůbec nebylo poznat, že to kdysi byla hruškovice. Jen vodka.

V tom je hrozně schizofrenní právě višňovice - je naprosto skvělá a proto to táhne si ji schovat a ne jen tak vypít, ale když se nevypije, prostě zmizí; a zbyde líh...

_________________
- IN VINO VERITAS -
- OMNI ANIMA POST COITUM TRISTE EST -
- PATER INCERTUM EST -

Díky za odpovědi. O hruškovici jsem již kdysi slyšel, že víc jak 5 let ji nemá smysl držet. O to víc mě zarazilo, že někteří výrobci nabízejí "archivní hruškovici",např:vinoteka.dios.cz/baron-hildprandt-hruskovice-1996-ltd-edition-bohemian-pear-brandy-50-vol-0-70-l-eanDE005630-skup20Zn1ak2.php
Ta cena mi to přijde docela mimo a celkově jako vyhozené peníze. Každopádně člověk nemůže věřit všemu co kde zaslechne a je lepší si to ověřit u odborníků.

Před pár dny se mi do rukou dostala neotevřená Žufánkova borovička 0,7l ještě ve staré láhvi. Etiketa uvádí L 0408C11 P 220212. Ze zvědavosti jsem ji otevřel a ochutnal. Nemůžu říct, že by to bylo špatný, ale oproti letošní várce (ta je super) to není úplně ono. Přijde mi taková trochu hrubší a méně výrazná v chuti. Může to být právě stářím nebo v tom hraje také roli tehdy použitý jalovec? Nebo obojí? Každopádně teď již vím, že můj oblíbený gin nemá smysl kupovat do archivu, ale raději volit čerstvé zboží.

Teoreticky by lihoviny uskladněné ve skle, se zapečetěným uzávěrem, v chladu a v temnu měly vydržet "věčně". Ale ve většině případů tak není.
Z čeho jsem byl velmi překvapen až šokován bylo, že ovocné likéry a ratafie o síle 40-50% se cca po patnácti létech úplně rozpadly. Stala se z nich nahnědlá vločkovitá břečka. To mně dost na*ralo a ještě víc investice do spoustu 2,3 a pětilitrových demižonků. Od těch dob jsem na archivace zanevřel. Nestojí to za tu práci.
A jsem rád, že tehdy byly pro mně dřevěné soudky nedostupné....
*
Martine, jaké máš ty zkušenosti? Jak dlouho ti vydržela třeba višňovka nebo něco podobného?

_________________
A. Lincoln: Kdybych měl 8 hodin na pokácení stromu, 6 bych strávil broušením
sekyry.

Ta Borovička z roku 2011 je jiná (a horší než letošní) proto, že jsem v ní použil český a slovenský jalovec. Chtěl jsem mít něco lokálního. Jenže pak jsem objevil kouzlo makedonského jalovce a od té doby nechci žádný jiný. Makedonský jsem používal výhradně v OMG a do Borovičky se dostal až letos.

Jalovčinka (plod jalovce) sice není žádné ovoce, ale šiška, ale i tak potřebuje slunce. Jalovec z našeho podnebí je trpčí a má jinou chuťovou charakteristiku. Ten makedonský je sladký, dá se jíst normálně večer u televize. Nevýhoda je cena. Je cca 5x dražší než CZ a SK. Proto jsem ho používal jen v ginu a do levné borovičky se dostal až letos. Proto budu koncem roku Borovičku zdražovat.

U nás archivujeme pouze slivovici a absint. Slivovici pro další prodej a naše děcka, absint pouze pro mě a (snad) moje děcka. Nic dalšího tak dobře nezraje a nic dalšího se nevyplatí archivovat. Tedy ještě tak vínovice, ale to není tak tradiční destilát.

Višňovky, hruškovice, meruňkovice, to všechno vypijte a hezky si užijte dokud je to hezky aromatické. Zrání tomu neprospívá a je jalové.

' Boření mýtů typu:
Čím starší tím lepší a kvalitnější a ještě dovedené k dokonalosti dozráváním v sudech...?
*
Nestačí jen pár měsíců až rok k té harmonizaci a "pitelnosti"?
Má to už pak nějaký smysl mimo marketingu a snobství pro "normální" konzumenty?

_________________
A. Lincoln: Kdybych měl 8 hodin na pokácení stromu, 6 bych strávil broušením
sekyry.

To je ale hezké téma! O té degradaci destilátů z jiného ovoce než švestky jsem nevěděl.

Díky za info!

_________________
- Moderní absinthe chutná moderně.