Tak jsem si včera domů přinesl vůbec první šarži Mead Base absintu. Ta sběratelská edice s papírovým štítkem informujícím o datu destilace "listopad 2009". Samozřejmě jsem ji otevřel, protože na tohle jsem byl opravdu hodně zvědavý. Sedm a půl roku starý Mead Base mě po prvním doušku okamžitě katapultoval do dob, kdy bylo naše absintové společenství ještě v mladém vývinu. Přesně tento chuťový profil si pamatuji! Bylinkové aroma zůstalo, ale k mému překvapení šla chuť medovce silně stranou, je mnohem slabší, než jak jej známe z nových šarží. Z hlediska alkoholu je ale jemnější. Co je ale zajímavé, je ta bylinná nevyzrálost, která byla patrná během prvních šarží všech absintů z Boršic. Proto ten katapult do minulosti. Listopad 2009 je doba 3. šarže St. Antoine - průlomový "Antoníček". Sklenku jsem si užil více z nostalgie, nežli s chutí. Čímž nechci nijak naznačovat, že by mi to nechutnalo, naopak, velice příjemné pití, ale když to srovnám s dnešním standardem, nejde už o takovou bombu, jako tomu bylo před sedmi lety. A poslední zajímavost, tato láhev nemá kouska sedliny!
Nic. Nula. Průzračné jak smaragd! Původní majitel měl asi štěstí, že obdržel jednu z prvních stočených láhví.
Takhle se dělá marketing 
). Jen jsem v době, kdy byla k dispozici na Lepší náladě, zakoupil jednu láhev 2. šarže Mead Base, kterou jsem prozatím nechal neotevřenou, jakou můj jediný de facto archivní absint. Láhev prodávat nechci, nejspíše ji při vhodné příležitosti vypijeme s přáteli, ale orientačně by mě zajímalo, jak je nyní tento ročník dostupný a jaká by byla dnes cena za láhev. Děkuji mnohokrát.