Stále jsem přemýšlel, jak se k tomuhle tématu vyjádřím. Resp. urovnával jsem si v hlavě, co vlastně piju a nepiju. Jakožto Slovák, který vyrostl v Čechách jsem se neubránil pivní posilovně (a ani jsem nechtěl), nicméně v poslední době už pivo v takové míře nevyhledávám a pokud si ho kupuju domů, tak to jsou vesměs už jen
černá piva (nebavíme se o pobytu doma, kdy se prostě šáhne do lednice a pije se co tatík koupí), v hospodách už černá nejsou tak častá, takže dle tamní nabídky. Držím se značky
černý Kozel, ale ještě jsem snad nikde nenašel jeho čepovanou podobu v hospodách. Proto se tu v Brně držím
černého Starobrna, které kupodivu není tak špatné a na kolej si nosím černé Kozlíky. V baru naproti kolejím jsem pak objevil
Pastis od
Pernod Fils a dokonce i správně podávaný. (Už jsem zjistil, že ta karafa na kterou jsem se tě, Martine, ptal není jen dekorace, nýbrž v něm dodávají vodu k nápoji. Body plus.) Takže když jdem do Pomalého baru, už si nedávám ani to pivo, ale pouze pastis. Toť k pivu a pastisu. Nikoho pak samozřejmě nepřekvapí, že piju
ABSITNHE... to bych tu snad ani nebyl. Tady vede Martin, kvůli největší dostupnosti. Až si jednou na sebe budu i vydělávat, tak to snad přetáhnu i do importní úrovně. Nicméně tímto skoro končí výčet mnou požívaných alkoholů. Občas si ještě teda dám
Jacka Daniellse, kterého už asi jako jediného z levných
whisky snesu. Díky strejdovi jsem se totiž propil do
skotských Single Malt a to už člověku pak žádná jiná nechutná, protože vše je proti tomu pátá liga... a na první peníze nemám. Na oslavách s rodinou se pak tradičně pije
slivovice. Jsme Slováci přeci. Nicméně to je vše pánové (a dámy?). Skoro by se dalo říct, že jsem se alkoholu skoro zřekl.
Nicméně spíš jsem jej přetáhl z ryze puberťácké ožírací úrovně, na vysloveně chuťově a požitkářsky založený level.
Vlastně jsem ještě zapomněl na
víno, zde mám nejraději
červená, suchá... nicméně značkově to zde vyhraněné už nemám vůbec a nějak často se k němu nedostávám.