ČTK 29. 3. 2005
Absint, který byl před sto lety zakázán coby "šílenství v lahvi", slaví návrat. Švýcaři, kteří ho vynalezli, totiž tento měsíc legalizovali jeho výrobu v naději, že to povzbudí pomalý růst místní ekonomiky a pomůže zachovat generaci pirátských destilátorů i v 21. století.

Pro svoji barvu je absint ve Francii znám jako " zelená víla". Ve značné části Evropy však byl zakázán počátkem minulého století poté, co požití velkého množství této hořké tekutiny chutnající po anýzu začalo být spojováno s halucinacemi, násilím a depresemi.
Podle mnohých si například nizozemský malíř Vincent van Gogh uříznul ucho právě v situaci, kdy byl pod vlivem absintu. Této tekutině holdovali i další malíři, například Pablo Picasso a Henri de Toulouse- Lautrec či spisovatelé jako Ernest Hemingway a Oscar Wilde.

Ve Švýcarsku, kde byl zakázán zákonem z roku 1910, je dodnes tento nápoj s vysokým obsahem alkoholu uctíván coby národní medicína a aperitiv. Švýcaři se dokonce chlubí tím, že absint ani přes zákaz nepřestali nikdy pít.
Prvního března, kdy byl zlegalizován, se místní lihovarníci sešli ve vesnici Motier v oblasti Val de Travers, kde se absint vyrábí pro místní festival. "Teď, když ho nevyrábíte potají, ale pálíte legálně, jsou z nás dobří přátelé," říká šéf kriminálního oddělení Švýcarského federálního úřadu pro otázky alkoholu Dominique Schmid jednomu z místních proslulých "pirátů" Claudovi-Alainu Bugnonovi. Ten prodává lahev absintu zvaného La Clandestine za 40 švýcarských franků ( 34,42 dolaru). Ilegální výrobci alkoholu si zakládají na svém statusu živoucích legend, které obelstily úřady a nepřestaly podomácku pálit absint pro potřebu místních lidí. Někteří dokonce fakticky provozovali zásilkovou službu.

"Do Hollywoodu třeba posílali lahev za 200 dolarů," uvedl Nicolas Tripet, který podporuje výrobu absintu, je jeho náruživým konzumentem a provozuje internetovou stránku http://www.absinthe.ch Švýcaři doufají, že se jim podaří zvýšit daňový výnos z výroby a prodeje alkoholu. Úřady si však nedělají přílišné iluze o tom, že by provozovatelé domácích palíren hodlali poodhalit tajemství svých nejasných praktik."Lhali po 100 let a nezačnou teď přes noc najednou říkat pravdu," směje se Schmid. Švýcaři rovněž doufají, že se jim podaří vzkřísit ekonomiku v oblasti Val de Travers. V roce 1910 zaměstnával absintový průmysl 600 lidí na švýcarské straně a 3000 na straně francouzské. Dnes se jich výrobě tohoto destilátu věnuje pouhá hrstka.
Obavy z možných vedlejších účinků absintu tak nyní zcela zastínila potřeba vytvořit nová pracovní místa. "Abyste uspěli, je potřeba zapomenout na minulost. Absint je kulturním bohatstvím a musíme toho využít v náš prospěch," uvedl poslanec Bernard Soguel. "Máme mezinárodní publikum a musíme využít své historie".
Švýcaři si kladou na absint zvláštní nárok a věří, že se jim podaří získat exkluzivní právo užívat tohoto označení.