Froggg píše:O Tvůj profil už jsem zakopl někde na ČSFD, poutavé čtení to bylo

Profil jsem tvořil nedávno, jsem rád, že se líbil. Snažil jsem se tam vměstnat i propagaci absintu a myslím, že celkem zdárně, protože už mi psali dva, doposud absintem nepoznamenaní lidé, jestli bych jim nemohl zprostředkovat zkušenost.
Dost zkusil, ale u ničeho nevydržel dostatečně dlouho, resp. s dostatečným zápalem a pílí se zlepšovat, takže jak říkám, nic prezentovatelného. Jakž takž by šlo to kreslení, viz. příloha, to je někdy z roku... 2008-9, myslím. Od té doby jsem tužku v ruce nedržel. Ani jsem nikdy ten obrázek nedokončil (foceno mobilem; teď v poměrně špatných světelných podmínkách.)
Froggg píše:Ještě k té kytaře a jednostrunnému hráči. To jsi se opravdu věnoval té technice hraní na jednu strunu, nebo tím myslíš něco jiného? Viděl jsem to na pár videích, ale neznám nikoho, kdo by se tomu skutečně věnoval.
To znamená, že se vykašlu na struny G, D, A, E. Podladím E tak, aby mi pěkně harmoniky znělo s H (tak o tón až dva níž, mám pocit, že to ani není nějaký konkrétně daný tón, subjektivně mi to ladí) a pak si brnkám na dvě struny zároveň. Akordy mi jsou prachobyčejná zmáčknutí celého pražce. Občas přidávám nějaké disonance a hraju si s tóny. Což platí i pro to "jednostrunné" hraní. Moje hra na kytaru spočívá více méně v tom, že prostě sedím, přemýšlím a u toho za sebe ve velmi, velmi volném tempu řadím různé tóny a hraju si s harmonií, disonancemi a souzvuky... těžký minimalismus, nic umělecky prezentovatelného.
Ad umění/neumění. Je nutno akceptovat, že dnes již na umění nestačí pouhá dovednost. O umění se snaží každý druhý, internet je zaplavený fotkami, obrázky, psaním. Drtivá většina jsou z toho sračky. Resp. uměním je naprosté minimum. To, že někdo nakreslí technicky dokonalý obraz bylo prvkem umění v renezanci, kdy na tuto zábavu mělo čas tak půl procenta (a i to přeháním) populace. Dneska už je třeba mnohem sofistikovanější formy umění, které silně závisí na kontextu a autorství. Kde dřív stačil um, dnes je třeba umě pracovat s okolnostmi, jménem a významy. Umělecky dokonalá (ve smyslu dovednosti) díla dnes tak maximálně spadnou do sekce kýče... je třeba progrese, inovace a rebélie. Proto ty degradující neumělecké abstraktní umění. Dovednost už nestačí. Po klasicismu už nebylo kam jít, došlo se k vrcholu, proto se muselo začít "od znova". Odtud moje oblíbené anglické destroy - erase - improve.
Postupně, už jen kvůli praktickému zkoušení teoretických znalostí ze školy, se chci dostat k fotografii a videu. Ale k fotografii člověk potřebuje kvalitní foťák a k videu dokonce herce (a každý kdo zkoušel dělat umělecké houm video ví, že to stojí za hovno). Takže to je spíš takový plán do budoucna.
Apropo, co se týče tvořivosti členů, máme tu už na to vlákno -
TADY.