Říkají mi Kuba a k Absinthu jsem se dostal (zní to divně) díky těm nejhorším brečkám, které nabízí v hospodách a nazývají je Absinth. Byl to tehdy vrchol dát si "Absinth", hlavně proto, že má tako vysoké procento alkoholu. Považovali jsme to tehdy za machrovinu. 
Až jsem se jednou (snad z nudy) rozhodl podívat se na internet na nějaké ty Absinthy. Děkuju bohu, že jsem narazil na jistou mafii, kde jsem se dozvěděl, že existuje jakýsi pravý Absinth, u kterého si jde vychutnat chuť, vůni, hutnost, barvu, LOUCHE a u kterého alkohol sedí až v posledních řadách. (mimochodem, moji spolupijani setrvávají pořád u zeleného stromu a piva).
Svět Absinthu mě nadchl a shodou okolností nahrál přesně na téma mých oblíbených básníků Verlaina a Rimbauda.
Doufám jen, že mě vášeň k božskému nápoji neopustí.
