Whisky

[wilkinsl]

Pak ještě Hibiki 17 yo, ta je úžasná!

Nedávno jsem ochutnal Yamazaki 12y a můžu jen doporučit. Obecně ale preferuju "islay style"... kouř,kouř, jod, kouř... Jako poslední přírůstek mám Caol Ila 12y.

[Martin]

Tak nakonec mám těch Ardbegů docela dost. A většinu lahví po dvou kusech
https://dl.dropboxusercontent.com/u/72913/DSC08770.jpg" onclick="window.open(this.href);return false;

[Tibro]

To je nějaký zvedání těžkých břemen.

[Tuvy]

Krása, kdes to sehnal? Taky bych supernovy za rozumný peníz bral.

[Tuvy]

Uvažuju o koupi Laphroaig Cairdeas 2014, cena je £58.21 za lahev, ale zatím je v prodeji jako FOL exclusive (3 lahve na registrovaného "kamaráda Laphroaig").


"The Cairdeas for 2014 is a Laphroaig that has been double matured first in "first fill" ex-bourbon casks then in Amontillado hogsheads for one year."

Zaseklo mě ale poštovné (přes £27), tak uvažuju, jak to rozmělnit.
Pokud byste měli někdo zájem se přidat a mít doma limitovanou whisky z této palírny, ozvěte se co nejdříve.
T.

[Martin]

Samé dobré věci tu mám teď na stole, samé dobré.

[wilkinsl]

Samé dobré věci tu mám teď na stole, samé dobré.

Ty se mě v poslední době fakt snažíš nasrat co?

[Martin]

Ano.

[Froggg]

Že tam vidím ten Talisker Dark Storm, jaký na ni máte názor, pokud už jste někdo měl? Já se před 14 dny rozhodl vybočit z klasiky 4 značek a pořídil si BenRiach 15yo, dozrávající v sudech po cherry Pedro Ximénez (na lahvi psáno Ximinez), jelikož jsem si tuhle odrůdu oblíbil. No, ne že by to nebylo dobrý, ale opět jsem nenabyl přesvědčení, že bych jí zařadil do svých top5. Víno z toho cítit je jako taková poslední chuťová složka společně s čokoládou, ve vůni není prakticky vůbec, jinak je ale vůně zajímavá, ale dojem mi pokazila hlavně taková alkoholová drsnost. Moc štiplavý, chuťově ale bohatý, příjemně nasládlý, spíš na dlouhé zimní večery.

Jinak při pohledu na tu fotku jsem si vzpomněl na ten článek o nedostatku starých whisky na nepijubrecky.cz

[Tuvy]

Tak jsem dnes dostal svou lahev Cairdeas, nechal odstát, šel si zaběhat, najedl se, chuť naladil Glenlivetem Nadurrou a tu krásku se žlutou etiketou otevřel. Po dvou vypitých sklenicích mám zhruba takovéto dojmy:

Ve vůni žádný obvyklý nával kouře, spíše až květinové tóny lowlands. Při prvním dotyku s jazykem nastupuje sladkost, a to až v míře pro mne nezvyklé u whisky celkem. Snad i lehké tóny sherry, ale ty si tam možná domýšlím. Hned však ustupuje nahořklým tónům dřeva (ani nepřipomínají ovyklou rašelinu) a velmi výrazné slané chuti. Byť je pro Laphroaig typická, zde je pro mne až příliš dominantní. Následuje mediciální vlna (ona typická "iodová desinfekce") a říznost alkoholu. Aftertaste dlouho slaný s chutí hořkého spáleného dřeva až tabáku, postupně odhalující jemnější tóny ořechů a dozvuky rašeliny.

Na Laphroaig velmi netypická whisky, dost ostrá a málo, nebo spíše "jinak", zakouřená. Zcela chápu, že z ní jsou někteří zavilí fanoušci zklamaní.
Vzhledem k tomu, že to není a ani nebude "obyč pití" tak mi tato její zvláštnost vyhovuje. Myslím, že s ní budu občas prokládat Quater cask - tak mezi třetí a čtvrtou sklenku bych to viděl.
T.