Ještě poznamenám, že před ochutnávkou jsem do Devila nechtěl jít z důvodu nemilé zkušenosti s Reality absinthem od Bairnsfathera, v jehož láhvy byly také stonky bylin. Snažil jsem se z Aleše Mikulů vydolovat, jaké bylinky v té lahvi vlastně jsou, ale pan Mikulů byl tajnůstkář a odpověď s úsměvem na rtech byla: "Zelené."
Barva 9/10
Tahle barva se mi líbí. Hodně sytě zelená. O tuhle barvu se patrně zasloužily bylinky zanechané v láhvi. Nevíte někdo, co to může být? Nejsem extra botanik.
Louche 8/10
Velmi citlivé na způsob přidávání vody. Hodně pomalé kapání vody moc příjemnou podívanou nepřinese, na druhou stranu frekventovanější kapky zanechají pěkné mléčné pásy.
Barva po zakalení 6/10
O mnoho zelenější než ostatní kvalitní absinthy, nicméně zakalení je velice husté (to Cami prostě umí) a byť může odstín přípomínat právě Reality absinth, jde v tomto případě opravdu o mléčně zelenou.
Aroma 7/10
Tady padá Devil trošku na růžky. Nevoní moc jako absinthe, ať jsem se snažil čuchat sebevíc. Navíc je tam cosi, co bude opět dílem přítomných bylinek, která je patrná u jiných kvalitních absinthů.
Pocit v ústech 6/10
Klasická Cami-ovská sterilita je přítomná i zde, po polknutí máte v ústech jako po právě vyčištěných zubech.
Chuť 6/10
Tady mě Devil dokonce i trochu potěšil, že není tak extrémné hořký, jako jeho "stonkový" kolega Reality. Jakási hořkost tam sice je, ale v kombinaci s ostatními bylinkami, nebo snad se samotným alkoholem, si stále musíte opakovat: "Je to hořké nebo ne?" Podle mě není.
Celkové skóre 7/10
Barva a louche opravdu stojí za to. Kdyby nezaostávalo aroma a chuť, šlo by o mého favorita. Měl jsem chuť Devila nechat několik měsíců "loužit" ve své vlastní šťávě, ale asi to nevydržím... ledaže bych byl stále zásobovám ostatními absinthovými láhvemi.