Massha
Napsal: pát 01. led 2010 19:53:22
Zdravíčko vespolek,
Zatím jsem si tu jen četla, ale i tak, příjde mi vhodné se představit.
Absinthe jsem začala pít v osumnácti , a považuju to pro sebe za jeden z nejpříjemnějších a efektivních způsobů,jak si vyvolat filosofickotvořivou náladu, potěšit sebe, či vybranou návštěvu a tak vůbec. Přiznám se,že jsem téměř závislá na tom mít doma alespoň jednu láhev, pro případ chutě a potřeby.Vydrží mi tam ale vcelku dlouho..::)
Co se týče humbuku kolem thujonu, samozřejmě jsem proti těm komerčním lžím, nevěřím na přehnané účinky pelyňku,ale nesouhlasím ani s názorem že absinthe je jen ,,další" kvalitní destilát. Považji jej za velice osobitý a nestandartní nápoj a to z několika důvodů:
Absinthe je jiskřivý, a vyvolává jiskru v lidech kteří ho pijí. Je vyjímečný i tím, že neopíjí do težka,ale do lehka, a ráno po něm téměř nenastává kocovina. Absinthe je schopen jemně prozářit vnímání reality člověka, který ho pije, ovšem tento účinek je částečně vázán na to, že ho člověk očekává a podporuje. Pití absithu je tak či onak velice intimní záležitostí. Nebývá to jen doplněk k prožitku z příjemné konverzace, je prožtkem sám o sobě, ke kterému může být jako doplněk, příjemná konverzace. A nakonec, je, přiznejme si to,lehce psychicky návykový,právě díky výše jmenovaným vlastnostem.
Začínala jsem s absithem díky kamarádům v Hradci na Bittru od Šebora, který dodnes považuji za velice příjemný a nápoj i když se nejedná o pravý absinthe.Následovaly experimenty s czechsinty,které mě samozřejmě povětšinou odradily. Tou dobou jsem začala jezdit občas do Francie a tam jsem se dostala ke kvalitnějším značkám a těch se držím dodnes. Musím se přiznat,že mám všeobecně ráda anýzovější věci s karamelovým podtónem tedy mě Žufánek svým výrobkem příliš neoslovil, ovšem fandím mu v tom co dělá. Poslední dobou jsem se víceméně ustálila na jedné lahvince Clandestine za čtvrt roku, což je maximum na co mé finance chudého studenta stačí, ale vždy ráda ochutnám něco nového. Zatím jsem potkala dva podomácku pálené absithy ukrajinské výroby, v jednom případě se jednalo o strašlivou po vodce chutnající břečku, v druhém však o nečekaně příjemný zážitek.Je vidět,že i na východ se šíří osvěta. Celkově doufám, že v čechách přibyde více kvalitního, a cenově dostupného absinthu.
A tak.
Zatím jsem si tu jen četla, ale i tak, příjde mi vhodné se představit.
Absinthe jsem začala pít v osumnácti , a považuju to pro sebe za jeden z nejpříjemnějších a efektivních způsobů,jak si vyvolat filosofickotvořivou náladu, potěšit sebe, či vybranou návštěvu a tak vůbec. Přiznám se,že jsem téměř závislá na tom mít doma alespoň jednu láhev, pro případ chutě a potřeby.Vydrží mi tam ale vcelku dlouho..::)
Co se týče humbuku kolem thujonu, samozřejmě jsem proti těm komerčním lžím, nevěřím na přehnané účinky pelyňku,ale nesouhlasím ani s názorem že absinthe je jen ,,další" kvalitní destilát. Považji jej za velice osobitý a nestandartní nápoj a to z několika důvodů:
Absinthe je jiskřivý, a vyvolává jiskru v lidech kteří ho pijí. Je vyjímečný i tím, že neopíjí do težka,ale do lehka, a ráno po něm téměř nenastává kocovina. Absinthe je schopen jemně prozářit vnímání reality člověka, který ho pije, ovšem tento účinek je částečně vázán na to, že ho člověk očekává a podporuje. Pití absithu je tak či onak velice intimní záležitostí. Nebývá to jen doplněk k prožitku z příjemné konverzace, je prožtkem sám o sobě, ke kterému může být jako doplněk, příjemná konverzace. A nakonec, je, přiznejme si to,lehce psychicky návykový,právě díky výše jmenovaným vlastnostem.
Začínala jsem s absithem díky kamarádům v Hradci na Bittru od Šebora, který dodnes považuji za velice příjemný a nápoj i když se nejedná o pravý absinthe.Následovaly experimenty s czechsinty,které mě samozřejmě povětšinou odradily. Tou dobou jsem začala jezdit občas do Francie a tam jsem se dostala ke kvalitnějším značkám a těch se držím dodnes. Musím se přiznat,že mám všeobecně ráda anýzovější věci s karamelovým podtónem tedy mě Žufánek svým výrobkem příliš neoslovil, ovšem fandím mu v tom co dělá. Poslední dobou jsem se víceméně ustálila na jedné lahvince Clandestine za čtvrt roku, což je maximum na co mé finance chudého studenta stačí, ale vždy ráda ochutnám něco nového. Zatím jsem potkala dva podomácku pálené absithy ukrajinské výroby, v jednom případě se jednalo o strašlivou po vodce chutnající břečku, v druhém však o nečekaně příjemný zážitek.Je vidět,že i na východ se šíří osvěta. Celkově doufám, že v čechách přibyde více kvalitního, a cenově dostupného absinthu.
A tak.
