slayn
Napsal: sob 29. led 2011 17:30:06
Čau,
říkají mi slayn [slejn] a je mi něco přes 22 let. S absinthem jsem se setkal asi poprvé jednoho letního večera asi před osmi lety. Tenkrát jsem si ale dal radši zelenou
Po řadu let jsem absinth považoval prostě za silný nápoj zelené barvy, občas jsem i nějaký ten hillův patok okusil, ale nějak jsem mu (kupodivu) na chuť nepřicházel. Ve skutečnosti asi nechutnal nikomu z mých alkolegů, ale přetvařovali jsme se všichni. Až po letech jsem si na festivalu dal panáka ve stánku Absinth Lemonade a ten mi skutečně celkem chutnal. (Byl to Bairnsfather) Asi po dvou letech jsem na jiném festilvalu opět potkal tento stánek a už jsem u něj strávil poněkud více času.. O skutečném rituálu jsem pochopitelně nic nevěděl, ale po návratu domů jsem začal pátrat a dopátral jsem se až k St. Antoine.. Přišla lahvinka, lžička i sklenka a zanedlouho už jsem objednával Brevans H. R. Giger. Ten mi sice na první pokus vyloženě nechutnal, ale naštěstí jsem mu přišel na chuť a tak jsem se stal fanouškem pravého Absinthu, ledové vody a podle chuti i cukru! La Clandestine byla láska na první pohled, zasnoubení po prvním nasátí vůně a svatba po první kapce. Ale tento týden jsem si našel i exotickou milenku La Grenouille a dalšího umělce A. O. Spare.. A už přemýšlím co bude příště 
říkají mi slayn [slejn] a je mi něco přes 22 let. S absinthem jsem se setkal asi poprvé jednoho letního večera asi před osmi lety. Tenkrát jsem si ale dal radši zelenou
Po řadu let jsem absinth považoval prostě za silný nápoj zelené barvy, občas jsem i nějaký ten hillův patok okusil, ale nějak jsem mu (kupodivu) na chuť nepřicházel. Ve skutečnosti asi nechutnal nikomu z mých alkolegů, ale přetvařovali jsme se všichni. Až po letech jsem si na festivalu dal panáka ve stánku Absinth Lemonade a ten mi skutečně celkem chutnal. (Byl to Bairnsfather) Asi po dvou letech jsem na jiném festilvalu opět potkal tento stánek a už jsem u něj strávil poněkud více času.. O skutečném rituálu jsem pochopitelně nic nevěděl, ale po návratu domů jsem začal pátrat a dopátral jsem se až k St. Antoine.. Přišla lahvinka, lžička i sklenka a zanedlouho už jsem objednával Brevans H. R. Giger. Ten mi sice na první pokus vyloženě nechutnal, ale naštěstí jsem mu přišel na chuť a tak jsem se stal fanouškem pravého Absinthu, ledové vody a podle chuti i cukru! La Clandestine byla láska na první pohled, zasnoubení po prvním nasátí vůně a svatba po první kapce. Ale tento týden jsem si našel i exotickou milenku La Grenouille a dalšího umělce A. O. Spare.. A už přemýšlím co bude příště 
