Pište sem tedy vaše sny o zelené víle.
edit: Je to už pár týdnů zpátky, co se mi o absintu zdálo. Už si z toho nepamatuju žádné podrobnosti ani děj, v hlavě mi z toho snu zůstal jen jeden naprosto uchvacující obraz: stojím na kamenném schodišti pod vysokou přímou arkádou a v ruce třímám sklenici, která má rezervoár naplněný verte absintem, žádná voda, žádné louche, ale uprostřed sklenice plave zapálená čajová svíčka, alkohol nehoří, ale odpařuje se a ze sklenice se do výšky táhne nádherný zelený mlhavý opar, držím tu sklenici jako pochodeň a zelenou mlhou jsem úplně fascinována.
Dovedu si to i představit: Na budoucím setkání v Praze jsme zalezlí v nějakém zrestaurovaném baru, jehož tradici z předválečného Československa obnovil potomek původního majitele. Mají zde náhodou Martinův St. Antoine... jinak bychom tam asi ani nechodili. Po několika sklenkách jsme navátí a jelikož WC je o poschodí níže ve sklepě, Slovi na schodech zakopne o tombika, který do mě strčí, čímž prorazíme zeď několik čísel vedle vstupu na onu místnost. Za zdí je sklad z první republiky. Je plný beden... českého neznámého preban absintu a jako bonus několik málo kartónů Pernod Fils. Všichni jsme okamžitě vystřízlivěli... majitele baru a ostatní návštěvníky zabili, abychom ráno mohli přistavit transit a poklad naložit. 
Ráno jsem si samozřejmě nevzpomněl ani na jedno slovíčko z toho veledíla.