Jmenuji se Petr, cca 37 let.
Záliby: hlavně hudba,kapela kde zpívám.
Absintu jsem propadl asi tak před 3 lety, věděl jsem o něm sice už dlouho, zpívají o něm v písních mé oblíbené kapely jako XIII.Století nebo třeba The Damned, ale nevím proč,nikdy mě nenapadlo si ho dát,mimo absintové limonády od Bairnsfathera na Brutal Assaultu, kterou sem si občas dal,protože to pivo tam, se moc nedalo.. a tradiční přípravou ho tam jaksi nepodávali.Prostě mi to přišlo na panáka dost silný,v té době jsem ani nevěděl že by se měl ředit vodou
No a pak jsem jednoho dne vyrazil pro Absint do místního Tesca
, už sem sice někde zjistil že se pije ředěný ale bohužel sem nevěděl nic o tom, že se rozděluje ještě na macerovaný a destilovaný Samozřejmě jak jinak v Tescu, koukal na mě z regálu Metelkův Absinthe de Moravie, LOR 35 a Staroplzenecký 
po krátkém rozmýšlení zvítězil Metelka, asi se mi líbila láhev 35 se mi zdála drahá a Staroplzenecký mě prostě něčím odrazoval. Doma jsem ji potom večer otevřel a podle oka poměr nepoměr ředil ledovou vodou z pet lahve do sklenky od vína? Zapaloval nesmyslně cukr jako sem to viděl ve filmu Z Pekla který mi hořící kapal do sklenky až mi vzplála celá sklenice Poslouchal hudbu a nakonec se docela příjemně opil v tu dobu mi to nepřišlo špatný,připadalo mi to jiný než po klasickým alkoholu,takový zvláštní bdělý stav opilosti Pak následovala LOR 35, přišlo mi to tak nějak stejný ale víc hořký. Pak jsem začal zjišťovat o Absintu více na internetu,wikipedie, narazil na stránky Absinthe-Zelená víla a tam teprve jsem se dozvěděl o dělení na macerát, pravý absinthe, historii, přípravu atd..atd..na jedné z takových stránek jsem narazil na zmínku o pravém českém Absintu St.Antoine od rodinného lihovaru Žufánků, kde byl velice dobře hodnocen. Neváhal jsem a jednu láhev jsem objednal,byl to rok 2017,ani nevím jaká šarže to byla,nicméně prázdnou láhev stále mám. To už sem byl vybaven fontánkou (taková ta skleněná s plastovými kohoutky) když jí viděla přítelkyně, ťukala si na čelo a sklenicí Pontarlier. Když ledová voda kapala s fontánky do sklenky, poprvé v životě jsem zíral na louche efekt, olejové zlomy, které po pár minutách zahalila mlha Když sem ho poprvé ochutnal, byl jsem z té chuti úplně vedle říkal sem si " tady bylo doposud s těmi macerovanými absinty něco špatně byla to naprosto neporovnatelná chuť která mě dostala. Následoval Toulouse Lautrec,La Grenouille, bratr mi z dovolené přivezl jakýsi Mari Mayans 70% atd.. Chtěl jsem začít ochutnávat různé značky a dělat si sbírku, ale nějak sem se zasekl na stálých objednávkách St.Antoine nemůžu si pomoct ale doufám že mě snad pustí a já budu pokračovat i ochutnávkou jiných druhů i když, zítra si vyzvedávám dalšího Antoníčka Jééžiš to sem zase napsal román P.S:Tohle forum jsem objevil teprve nedávno a musím říct že je opravdu super!
Jinak Radegast se přímo v areálu BA docela dá.
