Recenzent
Habu
Datum
2019-09-19
Absinthe
Private Reserve
Verze
Verte
Typ
destilát
Šarže
2012
Barva
8 /10
Komentář
Zlatavě zeleno-olivová. Nádherná a vlastně neobvyklá barva. Je patrný sediment, ale ty malé částečky bylinek se tak laškovně převalují ze strany na stranu, že mi to vůbec nevadí.
Louche
9 /10
Komentář
Louche efekt začíná mlhavě ode dna sklenky někdy v první 1/4 přidávání vody, formuje se tenká olejová vrstva, která drží setsakra dlouho. Moc hezky se na tento ukázkový louche efekt kouká. I hutnost finálního zákalu lahodí oku.
Poznámka k barvě
Opalinová mlha s kapkou vybledlé hnědé barvy... takové té, co mají američtí vojáci na misích v pouštních zemích.
Aroma
20 /20
Komentář
No... ty... krávo! Tohle je absolutní aromatické porno! Myslel jsem na 20/20 už před přidáváním vody. Už první nádech z láhve mi vystřelil oči z důlků. Navíc jsem zažil něco, co jsem u žádného absintu ještě necítil - aromatický ocas! Nadechnete se, ukojíte svůj čichový smysl, pohnete se z místa a... hej, najednou ještě něco navíc. Sladké bylinkové aroma obalené výtečným pelyňkem. Ale ta intenzita! To je peklo! Položím sklenku na stůl, projdu kolem a ta neskutečná vůně mě praští přes nos jak palicí po hlavě. Přivinu sklenku v nosu, ale nenadýchám se a přesto to cítím! Aroma prostupuje nosem samo. Tohle vám nakýbluje do hlavy, ať se vám to líbí nebo ne... a nedokážu si představit, komu by se tohle nelíbilo. Když jsem začal psát o barvě, tak sklenka stála vedle notebooku a já se cítil, jako bych seděl na okraji sklenky a zelená víla z Private Reserve mi omotává hlavou omamnou vůní. Jeden z nejvoňavějších absintů ever! Kombinace prebanu, L'Ancienne, Justifiée & Ancienne a skutečně i špetka La Grenouille.
Hutnost
10 /10
Komentář
Smetana.
Chuť
20 /20
Komentář
Ne. Tohle fakt ne! Už první doušek je naprostá slast! První nástřel? Mandlový marcipán na patře v ústech, následně zemitá sladkost, opatrná trpkost, klasicky známá zelená chuť z Boršic a to vše zakončeno nádherným (a dlouhým) ocasem v tónech toho kulervoucího aromatu. A už s prvním douškem se dostavuje pohled do dáli... monitor se mi vzdaluje z dohledu. A tohle byl jen první doušek... srkám po druhé, sladkost, jemnost, lahodnost, mandlovost si dává trochu načas, ale je zaobalena ve voňavém, květinovém aromatu. A ten ocas! Ten aftertaste... vydechuji krkem jako šílený drak, kterému došla síra a zároveň kulím oči. Trvá. A trvá, tentokrát prebanové tóny stoletých absintů. Tohle je kurevskej long drink. Srknete si a ta slast vám v ústech a krku vydrží minuty. Skoro se mi nechce zvednou sklenku ke třetímu napití... třetí usrknutí - pelyňek! Anýz s fenyklem řádí uprostřed jazyka. Uprostřed! WTF!? Do toho najednou trpký marcipán (jakkoliv divně to zní), který se převaluje do bylinkového příjemného ocasu, který ještě více připomíná profil starých absintů. Navíc ta jemnost! Jako když pijete sametové pohlazení. Ta kombinace aromatických experimentálních veletočů Stefana Rossoniho a paličské zručnosti našeho kmotra dělá ze soukromé rezervy naprostou dokonalost. S každým dalším douškem se aftertaste posouvá do naprosto jiných dimenzí... stejně jako monitor mého notebooku. 100 z 20!
Celkový dojem
10 /10
Komentář
Když jsem recenzoval předchozí absint z boršické dílny, This is Not Dubied, měl jsem trochu strach, jestli jsem si nějak něčím nezmrvil chuťové buňky (předevčírem jsem jej měl opět a... výsledek stejný). Takže když jsem přibližoval sklenku Private Reserve k ústům, byl jsem regulérně nervózní a měl jsem strach. Naštěstí mi vypadly oči z důlku. Tohle je jeden z nejlepších absintů, jaký jsem kdy měl. A dovoluji si tvrdit, že z Boršic zatím ten nejlepší. Jsem teprve na počátku upíjení a ta aromatická bomba je prostoupena mými ústy, mým nosem i mým krkem. Každý skutečný milovník dobrého absintu by se tímto měl opít. Nemám dalších slov... přesouvám se... jinam.
Celkové skóre na základě hodnocení: 97.9 %
