Jsem Káťa je mi 19 let a momentálně jsem bedlivá studentka tohoto kouzelného absinthového fóra.
Mé dosavadní zkušenosti s absinthem jsou následovné:
Absinth u baru jsem si nikdy naštěstí nedala, ani toho nelituji. Když slýchávám, jak se připravuje no spíše nepřipravuje, jde mi z toho mraz po zádech. Je mi zle, jak kazí pověst tak lahodnému moku.
Letos jsem si vzpoměla při sledování filmu Úplné zatmění na moji vášeň k prokletým básníkům. Na zelený absinth, který mě velmi lákal, víc než kdy dřív. Můj přítel mi o prázdninách udělal radost, když mě vzal na tajuplný výlet do Absintherie v Praze a já mohla ochutnat lahodně hořkou zmrlinu. Hmm jak jsme se po ni motali
Koupili jsme si i Staroplzenecký macerát se kterým jsme experimentovali (čistý, s cukrem zalité ledovou vodou a s zkaramelizovaným cukrem). Uh .. to byl teda nápad! Čistý macerát jsem hned odmítla, zkaramelizovaný jen ochutnala a lehce chladný jsem si vychutnala. A tak začlo naše, zatím macerátové šílenství. Přítel se mi zbláznil. Skleničky, lžičky a hned archivní kousk pravého absinthu si musel pořídit. A teď je nacestě další várka, skleniček a lžiček.
K tomuto malému šílenství jsem se musela přidat (podpořit ho)a pořídit mu knihu Absinth od Phila Bakera,teď se už celá třesu na moment kdy budu mít víc času na přečtení.
Zatím se mějte krásně.
Vaše nová členka Gyz.
Vítej na cestě kde zelená je všude kam se podíváš. Kde sny jdou cítit po anýzu a kde je mnoho fajn lidí. 
Život je mnohem krásnější se sklenkou Zelené můzy a se slečnou která má démantů krásu. 
a proto dostane rovnou dekadentního jednorožce..
... Čekám na moji úžasnou sklenku, pátek má přijít 