ABSINTHE MAFIA

Většinou sladím podle nálady a podle chuti výmečně když je zas nálada jiná tak i podle absintu cukr nedávám....

Já si taky s chutí přisladim, řekl bych že ty chuti se spíš doplňují než přebíjejí...

Mě se tedy velmi osvědčil kostkový cukr Diamant (logo na obrázku, fotku kostkové verze jsem nesehnal). Země původu Německo. Při použití s absinthe se nerozpadá, kostka normálně nasákne, relativně dlouho drží, a pak se pomalu zbortí do sebe. Na konci mi na lžičce vždy ještě trochu zbyde. Nevím, jaké parametry má "absinthový cukr", ale tenhle mi připadá úplně v pohodě, půl kila za 19 Kč.

BTW jaky je váš názor na hnědý třtinový cukr? Hodí se k absinthe, nebo jeho chuť spíše přebije?

Tak jsem zkusil sklenici Jade PF1901 s trochou hnědého cukru, a chuťově to není špatné, takové zakulacené, a ta nahnědlá barva louche má takový skoro pre-ban nádech

Chlapci, po včerejšku jsem zahořkl na cukr.

Dělal jsem ochutnávku ve složení (a pořadí) La Clandestine (wine), Mead Base, Jade Verte Suisse, Jade Edouard a pak jsme si dali šestku Antoníčka... v první řadě jsem až nečekaně pocítil "chuťový skok". Antoníček mi přišel najednou... jiný... ne tak dobrý, jako tomu bylo doposud. Nepřišel mi tak lahodný a cítil jsem jakousi "ostrost, hrubost"... při další sklence jsem se tedy rozhodl podruhé v životě (od svého úplně prvního zážitku s absinthem vůbec, tj. St. Antoine the first) cukrovat, abych chuť doupravil a zakulatil. Měl jsem takové malé kostičky, dal jsem si tam dvě (do velké pontarlier sklenky), obsahově to neodpovídalo ani jedné klasické velké kostce... a tím jsem překročil mou pomyslnou hranici, asi tak o jednu velkou klasickou kostku cukru... kdy před tím mi pouze sklenka nepřišla lahodná jako kdysi, po přidání cukru pro mě byla doslova nepitelná. (Dopíjel ji kamarád...) Myslím, že tímto skončily veškeré mé myšlenky, že bych jednou cukroval. (I když, co čekal člověk, který necukruje čaj, kafe, resp. téměř nic...)

To mas za to, ze kazis absinth cukrem!

Z počátku jsem cukroval, ale spíše v době mých začátků, kdy jsem si myslel, že cukr prostě k absinthu neodmyslitelně patří. Jelikož jsem taky "antisladič" (káva, čaj), brzy jsem cukr opustil a lzičky tasím z baru jen pro návštěvy Nadruhou stranu připouštím, že cukr může někdy pomoci. Kupříkladu mladá IV. St. Antoine nebyla doslazená vůbec špatná, ale tak max. půl kostky.

Tak to já mám jazyk mlsný a sladím všechno co sladit jde....Absinthe bez cukříku si dám jen vzácně

Ešte otázka len tak do pléna: Koľko si tak dávate cukříků? Jeden? Dva?