Recenzent
Habu
Datum
2023-09-01
Absinthe
La Montagneuse
Verze
Verte
Typ
destilát
Šarže
2023
Barva
10 /10
Komentář
Sytě tmavě zelená, až do hnědých odstínů (s malým náznakem zlaté) zasahující barva. Čistá, hezká barva!
Louche
10 /10
Komentář
Velice rychlý nástup, byť ne hned s prvními kapkami vody. Rezervoár se ale rychle plní mlhavými vlnami a záhy se taktéž objevuje olejová vrstva na povrchu, která poctivě drží až do připravenosti nápoje... ba co víc, pořád tam zůstává! Hutnost také v pořádku. Kolem a kolem nelze nic vytknout.
Poznámka k barvě
Jeden z mála absintů, jehož barva je ve spodní zúžené části jiná, než nahoře u hrdla sklenky. Od klasicky absintově zelené, až po olivovou khaki.
Aroma
18 /20
Komentář
Pokud čekáte klasickou jižanskou aromatickou bombu od Stefana Rossoniho, tak na to honem rychle zapomeňte. La Montagneuse dominují lesní jehličnaté tóny, v nezakaleném absintu lze detekovat meduňku, resp. medové tóny. Zároveň zachycuji malou podobnost s legendárním Duplais Verte. Vedle těchto výrazných tónů lze ale cítit i naprosto klasický absint, resp. vybalancovanou zelenou vílu. Silnější fenykl, prakticky schovaný anýz (na to, jak to louchuje, je zázrakem, že prakticky není cítit), ale hlavně jemný a zajímavý pelyněk! Až mě to mate, neboť to jehličnaté aroma se velice dobře snoubí s poměrně aromatickým pelyňkem. Krásně se navzájem doplňují! Intenzita by mohla být o něco větší, ale přeci jen jde o mnohem svěžejší absint, než na jaké jsme u Rossoniho zvyklí. Jehličnatý chlad se nerozlévá místností tak, jako divoký jižan. I tak jde o velice voňavou a opět unikátní záležitost.
Hutnost
10 /10
Komentář
Plný počet.
Chuť
17 /20
Komentář
První nanosekundy mi prolétlo hlavou DUPLAS! Jenže tato podobnost se rychle vytratila. Dostavila se mírně sladká zemitost, která zavalí celá ústa. Jakmile jsem polknul, vytřeštil jsem oči, protože dojezd rozjel naprosto masakroidně překvapivý PELYNĚK! Jak se schovával v aromatu za nějakej jehličnatej strom, tak v chuti vystřelil jak z praku. V dlouhém dojezdu se zrcadlí fenyklová trpkost a opět ona zemitost z počátku, což bych přisuzoval andělice. La Montagneuse je velice blízko metě nejpelynkovatějšímu absintu z produkce S.R. Na úplném konci ocasu ještě ona opatrná medová sladkost. Druhý doušek začíná ještě jemněji, tentokrát přeci jen trochu jehličnatého aromatu, který tentokrát i v dojezdu drží otěže. Fenykl, (asi) zemitá andělika, pelyněk tentokrát trochu vzadu. A opět dlouhý dojezd s občasnými sladkými tóny. Před třetím douškem jsem čekal sakra dlouho, protože dojezd je prostě dlouhý.
U třetího doušku je tentokrát nejpatrnější podobnost Duplais Verte... říznuté jehličím... s pelyňkovým dojezdem... končícím sladkou zemitostí. A to celé je chladivě, až mátově (byť si nejsem jist, jestli tam máta ve skutečnosti je) svěží. Další doušek je ale opět trochu sterilnější a dokonce trpce kousavý po stranách jazyka. Přeci jen trochu divoké, nestabilní, tzv. šachtovité, patrovité, jakoby každý doušek byl z jiného patra. Nejde rozhodně o nudnou konzervu. Komplexní absint s celou paletou chutí! Navíc, ona zemitost slibuje dobrý potenciál pro stárnutí. Nutnost koupit láhve minimálně dvě. 
Celkový dojem
9 /10
Komentář
Jak již zmíněno, kdybych nevěděl, od koho La Montagneuse je, netipnul bych Stefana Rossoniho ani náhodou. Naprosto odlišný kousek a jelikož bylo cílem toho zakončení trilogie L'Italienne-La Grenouille-La Montagneuse vytvořit absint ze severu Itálie, kde ční zalesněné Alpy, nelze se divit, že je tento absint plný jehličnatého lesa. Velice mě to baví, protože je to opět naprosto jiný tradičně netradiční absint.
Celkové skóre na základě hodnocení: 89.4 %
