Procrastine

[Procrastine]

Zdravím všechny na tomtu fóru!

Je to asi dva až tři měsíce, co jsem náhodou přes stránky (D E S L I K) zabývající se mimojiné likéry (tedy i absintem), narazil na toto fórum (tuším, že tam byl na vás přímo odkaz).

A od té doby se nestačím divit, cože tak dlouho unikalo mé pozornosti...

“Absint” jsem poprvé ochutnal cca v první polovině 90-tých letech minulého století v Praze v dnes již zaniklé kavárně Blatouch. Zážitek to byl i díky mýtům a uměle vytvořenému rituálu s pálením cukru na lžičce (tehdy ještě na lžičce kávové) ojedinělý. Obsluha nám dokonce přinesla porcelánové podtácky s poznámkou, že nápoj je tak silný, že rozlije-li se, leptá povrch stolu… Pak jsem měl tento "drink" ještě dvakrát a s absintem byl, pro jeho chuťové vlastnosti, konec. Nic kromě oken minulé noci a třeštění hlavy nepřinášel (a to že takový utrejch pili mí oblíbení umělci, byl slabý argument). A ejhle! Po dvaceti letech se vrací hrdě a vznešeně, s hlavou zahalenou v pre-ban éře...

Mé novodobé popíjení (ne pití!) absintu začalo koupí lahve St. Antoine. Po jejím dopití jsem zašel do Absintherie v Jilské – objednal jsem si Mead Base a po něm ochutnal Jade V.S. 1898.

V nejbližších dnech se chystám na koupi La Grenouille a v širším horizontu na L’Ancienne a Keller et Fils (na ten mi zde mimochodem chybí zasvěcená recenze).

Díky za novou obsesi a osvětu!


P.S. Nejpíš skončím brzy smazán, ale do té doby se budu těšit z vaší ctěné společnosti.

Procrastine

[Habu]

A hemelese! Vítej!

Hm, Blatouch, první polovina 90. let, oheň, cukr... nevíš, kdo ten podnik tehdy vlastnil? Mohlo by se mi to hodit v mém hledání po stopách ohnivého rituálu.

Keller et Fils? Díky za echo. Poslední dobou rostou kolem nové absinty jak houby po dešti, takže pomalu ztrácím přehled o nových dobrých absintech, nejsou-li zmíněny v mezinárodní absintové komunitě. Keller vypadá dost zajímavě a nebýt té přemrštěné ceny, hned bych jej koupil. Vysoká cena a nedostatek recenzí od zkušených chlastometrů mě tak nějak odrazuje. Ledaže bych koupil a pak v Čechách prodal na vzorky. Na fejsbučí stránce Absinthe Minded jsem k tomuto tématu našel jen:

quite good...but expensive! quality stuff, very passionate distiller!

edit: Hm, pan Keller (btw. tvůrce ginu Monkey 47) vypadá jako kvalitní borec.

[Rafael]

Procrastine, vítej
*
Habu, velmi zajímavý lihovar.

[Martin]

Vítej!

Ad Christoph Keller. Je to docela lihovarnická legenda. Chlap, který neměl žádné lihovarnické zkušenosti, žádné lihovarnické předky, a prostě se rozhodl pálit. Dnes dělá dost možná nejlepší špiritusy v Evropě. Mám ho rád, známe se osobně.

Jeho Monkey 47 mě přesvědčil o destilaci mého vlastního ginu. A to se žádnému jinému ginu na trhu nepodařilo. Až jeho boží výtvor mě dostal do kolen.

[Habu]

A absinthe traditionelle du Lac de Constance "Keller et Fils", povidám, jsi měl?

[Procrastine]

Díky za přivítání.

To Habu: ohledně Blatouchu nevím, kdo ho tenkrát vlastnil, vím jen, že to byl v té době jeden z mála podniků v Praze, kde absint rozlévali. Pak se to rozmohlo a stalo se z toho docela populární pití. V každém případě "ohnivý rituál" pití byl od toho dnešního trochu odlišný vzhledem k nedostatku, respektive neexistenci absintových lžiček. Cukr neshořel na uhel (jak je to občas patrné z youtube videí), spíš se jen trochu zbarvil karamelizací a doladil k jakés takés velmi velmi mizerné pitelnosti jinak nepitelný chemický destilát. Po hlubinné introspekci jsem došel k tomu, že poslední obarvená chemie do mě vešla v létě roku 1994...

K absinthu Christopha Kellera mě dovedl právě jeho Monkey 47 (který jsem ve své honbě za dokonalým G&T zakoupil minulé léto; btw na G&T je ho i se sebelepším tonikem trochu škoda a nejlepší je jen tak samotný..., no a když už jsem u německých ginů doporučil bych vám ochutnat Gin Sul z Hamburku...)

P.S. Dnes (v rámci vytyčeného plánu) byla ve 4Baru zakoupena lahvinka La Grenouille. První sklenka je skoro za mnou a nemohu si vynachválit!

Procrastine

[Rafael]

Jako milovníka silnějších destilátů a likérů, jsem se i párkrát přiznal, že mám s větším ředěním absintu někdy problém, mně na odkazu od Habu zaujalo:

" Wer einmal einen wirklich authentischen Absinth erleben will, der kommt an diesem
Destillat nicht vorbei. "Keller et Fils" ist ein Geschmackserlebnis der wirklich
tiefgründigen Art, starker Tobak für intensive Stunden. Kenner trinken diesen Absinth
nicht mit Wasser verdünnt, sondern pur."

Nevím co si o tom myslet teda jestli jsem to dobře přeložil a pochopil. Ale jinak na mně sortiment toho lihovaru udělal velmi dobrý dojem.

[Procrastine]

Já jsem všechny pravé absinty ochutnal v raw stavu (ve velmi malém množství), ale až po první sklence (či ke konci popíjení), abych výrazným chuťovým vjemem neovlivnil výslednou chuť klasiky. Ať už se jednalo o St. Antoine, Mead Base, La Grenouille či Jade, všechny mnou dosud ochutnané absinty (ve své koncentrované verzi) velmi překvapily. Je znát, že se jedná o opravdu poctivě udělané destiláty.

Kellerův absint jsem chtěl pořídit až po koupi a ochutnání L'Ancienne. Ještě před pár týdny se L'Ancienne dal sehnat (sice o pár stovek dražší, ale dal), což, jak jsem včera zjistil, už nejde... Budu tedy muset jen ochutnat v Hemingay's baru. Pak přijde na řadu Keller et Fils... To, že se pije neředěný, je zajímavá informace. Zkusím ve větším objemu tak i tak!


Procrastine

[Habu]

Kenner trinken diesen Absinth
nicht mit Wasser verdünnt, sondern pur."[/i]

No, tihle "znalci", co to pijou na hubu bez vody. Neřeknu kapku pro degustaci (jak to popsal Procrastine), to děláme koneckonců všichni, ale celý panák 68%, mno, proč ne, taky jsem to praktikoval, ale že to takhle pijí "znalci", to smrdí žvástem.

Nic to ale nemění na tom, že Keller bude bezpochyby kvalitní alkohol. Otázkou zůstává, jestli to je dobrý absint.

Ještě chvíli to téma udržujte a já si tu láhev fakt koupím.

[Rafael]

Osobně si myslím, že by se asi neředěný pít neměl. A snažím se o to.
*
Ale jak jsem psal jsem "absintový barbar".., a mám s tím občas problém...
Ale třeba Christoph Keller udělal, podle toho popisu, vlastně i sortimentu, něco pro podobné "masochisty" jako jsem já.
Nebo se jen na ten web "vloudila chybička"...
*
Při jedné "předváděcí akci" kdy jsme si se ženou Antoníčka poctivě ředili, vypil cílový objekt nějak tak nestřeženě jednu láhev sám. A jak mu to chutnalo a vzpomíná na to dodnes. A to ještě jel s traktorem něco orat, předtím musel složit dřevo z vlečky a ráno byl čilý jak rybička a vytáhnul nás z postele...
Sto lidí, sto chutí...