Recenze pravých destilovaných absintů, bylinných macerátů snažících se býti absintem a bohužel i chemických sloučenin nemajících se jménem absint nic společného.
Barva 9 /10
Komentář Sytě olivově zelená, čistá. Jeden z nejtmavších olivových odstínů, jaký jsem kdy u absintu viděl. Ale hezký.
Louche 10 /10
Komentář WOW! Jako že FAKT WOW! Tohle je jeden z nejmasakroidnějších louche efektů, jaký jsem kdy viděl! :-O Tohle se vyrovná legendární 5. šarži St. Antoine. Tohle se vyrovná La Desirée. Už nezakalený absint louchoval po stěnách sklenky takovým způsobem, že jsem se až zarazil. Ale to, co nastalo po otevření kohoutku fontánky... prvních pár kapek nic, ale po cca. 10 kapkách se "to" začalo tvořit od spodu a mě padla brada až na zem. Olejová vrstva sice moc dlouho nevydržela, ale to teď vůbec nevadí, protože ve sklence se mi vytvořila smetana. Opalinově světle zelená smetana. A ta hustota, ta HUSTOTA... uf, TOP!
Poznámka k barvě Opalinově světle zelená smetana.
Aroma 15 /20
Komentář Nezakalený absint skýtá poměrně zajímavou paletu bylinkových aromat. Anýz, fenykl a poměrně výrazný heřmánek. Po zakalení se vůně zjednoduší, vyplavou na povrch zelené bylinky z barvení, yzop, ale po pelyňku stále ani stopy. Škoda.
Hutnost 10 /10
Komentář Jesenka. Jeden z nejhutnějších absintů, jaký jsem kdy měl.
Chuť 17 /20
Komentář NO TY VOLE! Překvapení střídá překvapení! Ono nejenže to vypadá smetanově, ono to i smetanově chutná! Jemnost! Sametová jemnost, zakončená anýzovo-fenyklovou trpkostí na bočních stranách jazyka. Ve druhém doušku se dostavují zelené bylinky, yzop, fenykl a stále výraznější, až hašlerkový anýz. Další úkaz, který mi chutná, přestože to rozhodně není pelyňková bomba. Toho pelyňku tam je skutečně minimálně. Jednoduchý, nekomplexní, anýzovo-fenyklový, bez jakéhokoliv ocasu, s každým dalším douškem trpčí, ale mě to nevadí, mě to chutná, přestože mi v polovině sklenky brní celý jazyk.
Celkový dojem 9 /10
Komentář Ohromně milé překvapení z amerického Detroitu! Láhev získal kolega z Naproti na berlínském barovém festivalu Bar Convent. Tehdy jsem nezáviděl, ale dnes už ano. Do komplexnosti daleko, ale barva, hutnost a hlavně ten louche, ten LOUCHE, to nelze nemít rád.
Celkové skóre na základě hodnocení: 83.5 %
<< x >>
Naposledy upravil(a) Recenze dne ned 14. led 2024 22:29:36, celkem upraveno 1 x.
Tvl, tak ten louche je fakt až úchylný .. Chvíli jsem měl skoro až obavu aby ten zhutněnej absint nevylezl ze sklenky a neodešel někam dopryč .. Chuť překvapivě jemná, přívětivá... Mám radši radikálnější záležitosti, ale kdyby mi někdo řekl, že do konce života už budu/musím pít jen tohle, tak bych asi ani nebrečel
Studujeme-li nadšeně sami sebe, časem zjistíme, že stojíme příliš blízko u zkoumaného objektu...a právě zde přichází náš zelený přítel, který nám dodává odvahu kus poodstoupit a poprvé zeširoka pohlédnout na celek=Není vše hned jasnější?
Tak ten louche je super, malinko jsem cekal ze se bude dat v te sklence krajet,)
Kazdopadne na me malinko ze startu sladke a ma to takovej lekorkovej ocasek, pro me to neni toliko must have..... moji zene by se libil, ale koukam jenom US dostupnost, vozi to nekdo do Evropy? Kdybych chtel nahodou potesit zenu
Zatím ne. Ty dvě láhve, co jsem koupil, byly podle mě zbytky z Bar Conventu v Berlíně. S Americkým chlastem (o malém výrobním objemu) je vždy problém. Nikomu se do té meziatlantické byrokracie nechce.
Studujeme-li nadšeně sami sebe, časem zjistíme, že stojíme příliš blízko u zkoumaného objektu...a právě zde přichází náš zelený přítel, který nám dodává odvahu kus poodstoupit a poprvé zeširoka pohlédnout na celek=Není vše hned jasnější?
Wagi píše:Hosi doporucili by jste neco velmi podobneho tomuhle?
Pokud mě má chlastem zanesená paměť neklame, tak v podobném stylu bylo cosi z Cami, tuším Hieronymus Bosh. Ale jde skutečně o něco, co je tomu "podobné", rozhodně ne stejné.