
Recenzent
Habu
Datum
16.10.2019
Absinthe
Jade Esprit Edouard
Verze
Verte
Typ
Destilát
Šarže
7 AVR. 2018
Barva
8 /10
Komentář
Velmi jasně zelená. Není to sice ani zdaleka toxicky zelená, ale ta esence zelenosti je skutečně to první, co mi proletí hlavou, když se na tuto barvu podívám. Nicméně mám dojem, že čistota pokulhává - nepatrný náznak kalu.
Louche
10 /10
Komentář
No to je zase mlékárna!
Poznámka k barvě
Zelená mlha, která by se dala krájet.
Aroma
14 /20
Komentář
Nezakalený absint je převelice sladký. Při přidávání vody se sice příjemně až překvapivě rozvine, ale jiné než sladké (až cukernatě sladké!) tóny nenacházím. Bloumám nosem nad hladinou a jako bych na moment ucítil pivo... načež se konečně dostaví i nějaké ty absintové bylinky. Jakási sladovost se dostavuje i při dalším pokusu se pročichat k něčemu zajímavějšímu. Med, slad, cukr, fenykl, anýz... to všechno dohromady. Pelyněk bohužel nedetekuji. Těžké hodnocení, přijde mi, že s každým dalších přičichnutím je aroma zajímavější a zajímavější.
Hutnost
10 /10
Komentář
Smetana.
Chuť
13 /20
Komentář
Fíha, tohle je zvláštní! První nástřel je naprosto prázdný. První sekundy se informace z chuťových pohárků dostavily k mozku, který se na ně zadumaně podíval a řekl: "A? Co dál, jako? Dyť tam nic není!" Až při převalení v celé dutině ústní se dostaví anýz a fenyklová trpkost. Bohužel opět prakticky bez finiše. Nepatrně sladký ocas, což je také překvapení, protože jsem očekával totální slaďárnu. Druhý doušek má naprosto stejný průběh, jen se závěrem dostavuje i mírně nepříjemný alkoholový ocas. To mě znervóznilo! Takže jsem netrpělivý s dalším douškem... i když tentokrát vyčkávám, protože očekávaná sladkost se konečně dostavuje ve velice sladkém ocasu. Další doušek... začínám se soustřeďovat na bázi... to bude ten podezřelý alkoholový odér, jde patrně o nějaký experiment, ale nejsem schopen určit, o jakou bázi jde. Těžké zařadit... s dalšími a dalšími doušky se dostavuje hašlerková sladkost v krátké kombinaci nějaké tutti-frutti žvýkačky. Zvláštní. Velmi zvláštní. Ale protože se to opět vymyká všemu, co jsem kdy měl, zaujalo mě to... ač vyšší skóre dát nemůžu. Chybí mi pelyněk, určitá iniciální bylinková paleta (vstup), jemnost (ne tahle podivně sladká kombinace hlavně anýzu a fenyklu, byť já fenykl rád) a hlavně mi chybí příjemnější a delší zakončení.
Celkový dojem
5 /10
Komentář
Přestože o zajímavost, tak do dopití sklenky se trochu nutím. Celou láhev bych si rozhodně nekoupil a vlastně ani nevím, komu bych měl tuto zvláštnost doporučit. Hezká barva, nádherný louche efekt, sladké aroma a chuť... takové vodovky na poli všech možných sladkostí smíchány dohromady.
Celkové skóre na základě hodnocení: 78,6 %
Recenzent
Habu
Datum
2024-04-16
Absinthe
Esprit Edouard
Verze
Verte
Typ
destilát
Šarže
OCT.2006
Barva
10 /10
Komentář
Zelená, náznak olivové, trochu khaki. Čisté. Plný počet.
Louche
10 /10
Komentář
Koncert! Tvorba louche ode dna a ještě než se mléčná mlha rozleze po celém rezervoáru, tak je možné sledovat malinké bublinky, které (většinou) naznačují, že půjde o kvalitu. I hutnost je kvalitní. Další plný počet.
Poznámka k barvě
Šedavě zelené hutné mléko.
Aroma
20 /20
Komentář
Aroma... aroma je naprosto fenomenální! Asi první absint, kde jsem takřka bez rozmyslu dal plný počet. Kombinace nádherně uzrálé vínovice a luxusně vystařeného anýzu dodává Edouardovi tzv. vintage punc, kdy máte dojem, že opravdu pijete něco, co pochází z dob dávno minulých. Tento vintage efekt je navíc zabalen v naprosto omamném pelyňku pravém. Tato aromatická silná trojkombinace zbaví člověka smyslů. Coby podklad, resp. "křoví" tu máme jemnou kořenitost, svěžest připomínající mátu. Navíc intenzita je z jiného světa. Je to ten typ absintu, u kterého nad sklenkou není třeba dýchat. Tu aromatickou slast člověk cíti ještě před tím, než se nadechne. Absolutní aromatické porno! 21/20.
Hutnost
10 /10
Komentář
Smetana.
Chuť
20 /20
Komentář
To je NAPROSTO šílené! První útok pelyněk, ale jemný pelyněk, nejde o dravou Artemisii, ale skutečně o jemnou francouzskou nežnou zelenou vílu. Tato omamná pelyňková jemnost přechází neskutečně plynule do anýzu, aby se nakonec to celé představení v ústech přehouplo do dojezdu, který začíná další slastí a to tentokrát famózní vínovicí. Závěr je dlouhý, mírně kořenitý, krémový, nepatrně dřevnatý, ale zároveň svěží. A na samotném konci chvostu této absintové komety opět (tentokrát už v dáli) onen pelyněk. Byl to teprve první doušek a už cítím, jak mi začíná pracovat mozek a zostřují se smysly, zatímco oči hledají koridor 1000 mil. Druhý doušek začíná trochu větší kořenitostí, ale trio stará vínovice, starý anýz a neskutečně jemný pelyněk jsou opět v ráži. Sametově jemný závěr, tentokrát i s malým náznakem trpkosti. Další doušek, další slastná jízda. Nyní se v dojezdu objevuje i mandlový marcipán. Nestává se mi moc často, že bych hledal důvod, proč nedat i v chuti plný počet. Asi z toho důvodu, že přeci může být ještě něco lepšího. Jenže já fakt nevím. Nemůžu si to nijak odůvodnit. Staleté absinty jsou (většinou) výborné, slastné, ale je v nich chtě nechtě cítit, že intenzita slábne. Esprit Edouard je vintage absint na steroidech. Pokud takto skutečně chutnal absint v Belle Epoque, tak se nedivím, že se v něm lidé utápěli. Nebránil bych se.
Celkový dojem
10 /10
Komentář
Pokud Ted Breaux skutečně následoval odkaz starého Eduarda a vybral provokativně nějakou luxusní odrůdu vínovice, tak všechna čest. Vyšlo to absolutně. Navíc, po 18 letech v láhvi se aroma i chuť nachází v přenádherném souznění. Jednotlivé složky se mezi sebou prolínají jako barvy duhy. Tohle je naprosto nadpřirozené. Je tam všechno.
Celkové skóre na základě hodnocení: 100.0 %