No tak aspoň že takSlovi píše: Ale jinak, kdybych se měl existenci absolutně dokonalého absintu dobrat jednou kostkou cukru, budiž. Asi bych po ní šál. Stejně tak bych nepohrdl ženskou s plastikou, kdyby mi fakt jinak sedla.
To je sporné=kdybych toho měl plnou bednu-určitě bych cukrové varianty probádalSlovi píše: A jen taková otázečka na závěr: preban bys snad potřebu sladit neměl, ne? Tady už bych skutečně měl tendence mluvit o ničení chuti. Lidé tehdy cukr sice používali, ale absint měl pár let (maximálně), ne století.
a kdo ví-třeba by cukr překvapil.....ale to jsou jen spekulace..V praxi se asi nikdo z nás k takovému experimentování nedostane(Pokud teda už konečně hoši neoberete tu babičku o ty zapavučinované flašky v rohu sklepa )Jinak teda ohledně té změny chuti--nevím-asi je to fakt hodně individuální=Osobně jsem schopný s cukrem vnímat celé chuťové spektrum stejně dobře jako bez něj-jen je celý zážitek takový ohebnější(?), klouzavější(?)(nevím jak to přesně popsat)...Pravda je, že asi záleží na množství-Někde kolem dvou regulérních kostek už ta sladkost fakt začíná zasahovat i do té škály bylin......A tu hranici kdy už to začíná zasahovat kam nemá má asi každý nastavenou podle toho jak sladí v běžném životě..Takže zpětně(po tom cos tu napsal) vlastně chápu tvůj necukrový postoj....
totální masakr...
