z vesela zde zdravím partu zajímavých lidí, které spojuje dohromady kouzelný to mok Absinthu.
Částečné jméno mé je Jakub. Letos jsem dosáhl kouzelné hranice 22 let a mezi moji pracovně-studijní náplň patří chemie. Má malá povídka započala takto:
Bylo nebylo...
O absintu jsem se poprvé dověděl ještě koncem základní školy, kdy mě fascinovala tajuplná díla Oscara Wilda - do dneška můj oblíbenec. Odstupem času jsem začal objevovat kouzlo o nich lety a této "nemravně upřípné! společnosti. Co se týče mé alkoholové počestnosti, tak do 18 let jsem prakticky nebyl nakažen alkoholem. Po už to semnou šlo z kopce
Měsíc po mých prvních zkušeností jsem poprvé v životě ochutnal Absinth od Hillu. Byl to zajímavý zážitek na baru. Divoká barva, chuť absolutního alkoholu a neskutečně silný zážitek té doby. Následovala doba útlumu a já jen pouze fantazíroval nad krásou doby plnou neřestí a sladkého blaha zašlých časů. Letos mě tak trochu popadl amok a řekl jsem si, že záhadu Absinthu jednou pro vždy vyřeším. Tak jsem se vydal Googlit. Inu našel jsem toho hromadu, ale ze začátku nejvíc času jsem strávil na stránky L´oru a prakticky jen jejich produktech. Což mě trochu heclo a zašel jsem v Práglu do "Absintherie". Jako hledat to mezi miliónem turistů byl opravdu boj s větrnými mlýny - nakonec jsem našel. Navíc mě uchvátila vůně aromatických bylinek jenž mě táhla jak magnet k železu. Prohlédli jsme si i uměleckou výstavu. Návštěvu jsme s přítelkyní zakončili absinthovou zmrzlinou, která mi příjemně lezla do hlavy svojí alkoholovou voltáží. Při odchodu jsem ještě koupil Staroplzenecký Absinth - teda respektivě vysvětlím dále.
Doma jsem byl jak zvíře
Neboť mi i ten den přišli skleničky a lžičky z lepší nálady. Inu trochu jsem zas zagooglil a rozhodl jsem se udělat takový malý testík. Rozhodně se to lišilo od abs. Hill o 180st. navíc jsem opravdický amatér a za někateré části testu se ještě dnes bičuji! Pak přišlo opravdu "hořké" vystřízlivění, kdy jsem objevil zdejší udatné bojovníky jenž svými zkušenosti se opravdu dokáží propít do oněch zašlých časů, o kterých tak rád sním......
Tak říkajíc jsem tak dlouho bránil komerčním tvrzením až jsem jim stejně na ten špek skočil. Zas na druhou stranu není to moc špatný macerát
. Další krize během jediného měsíce mě potkala nedávno - rozsekal jsem moji skleničku, což mě píchlo až u srdce a mizerný den byl na světě. Ta vůně a milión střepů po celém bytě je opravdu halucinogenní. Prosím omluvte občasnou moji výmluvnost, amatérství a brutální lenost mé osoby =) Odzvonil zvonec a povídky jest konec.Pročítám si už zdejší fórum asi tak 14dní v kuse a musím říct, že to je jak nikdy nekončící knížka. Úžasný svět fantazie, plný zvratů a samozřejmě kouzelné můzy v podobě naší Zelené Víly. Jsem pohlcen a nešlo se ubránit stavu proniknout do tohoto světa a načerpat inspiraci, pochopení a kouzlo nápoje Absinthe. Malá tečka na závěr:
Zelený klenot
-=/=--=/=--=/=--=/=--=/=--=/=-
Křišťálová voda sklenici rosí,
o smočení tvých rtů tu prosí.
Tajuplné křivky tanečnice lžičky,
neustále hraje si s tvými víčky.
Tanečnice tancuje na kraji sklenice,
tento tanec nezná žádné hranice.
Cukr její odměnou tanec pozvolní,
nahořklou vůní mok místnost provonní.
Třpytivé démanty tříští cukr s úspěchem,
tanec jest zcela tebou uchvácen.
Bouřlivé krůpěje vlní smaragdový to poklad,
kdo by také jinam mohl přec koukat.
Zelená až žlutá barva co tě svádí,
láká smočit tvé suché hrdlo,
Ó, i malý doušek lahodí!
Hořkosti nepočítaje,
co tě vemou do krás jinotaje.
Lom světla pobízí dále,
příjemná hudba ti k tomu opět hraje.
Jakub
